Everton – Leeds United 1:1

Stará známá melodie, jakmile je Everton na dostřel pohárů, tak je na odstřel. Pět zápasů už v docích nebylo co slavit, s Leedsem to stačilo tentokrát alespoň na bod.

Návrat afrických zlatých hochů do sestavy Evertonu přišel včas pro křídelní hru. Zraněného Grealishe nahradil Ndiaye. Nepřišel včas pro rozehrávajícího se Röhla, jenž musel pustit místo veteránovi Ganovi. Radostný pohled se pak naskytl na lavičku. Už se to tam nehemžilo náhradními brankáři, naopak byl ve znamení dalších návratů: Branthwaitea, Dewsburyho-Halla, Alcaraze. Naopak chyběli Keane a Iroegbunam.

Hosté přívítali návrat do sestavy Antona Stacha, odpadl ale Gudmundsson, takže další změnou bylo nasazení už ne tak mladého, ale neokoukaného belgického stopera Sebastiana Bornauwa. Na hrotu pak sebevědomím překypující Dominic Calvert-Lewin, pro kterého šlo o první návštěvu BMD a první střet s nostalgií.

První poločas

Jestli to byl pokus o úvodní nápor, tak netrval naneštěstí pro Everton příliš dlouho. Dva rohy, Mykolenkův náběh za linie, pokažený samovolným upadnutím. Na druhé straně se už už před Pickfordem natahoval po míči DCL, naštěstí byl promptně zkomprimován Tarkowskim s O’Brienem. Žádné slitování.

Taktovku pak zcela převzali hráči v bílém. Dokázali těžit i z chyb v rozehrávce, nové složení zálohy domácích se trochu hledalo. Hosté navíc byli mnohem důraznější a dokázali sbírat druhé míče. Obranu zaměstnával režisér hry Stach a osvětlovač Bogle, který několikrát posvítil do malého vápna.

Nedokážu už si přesně vzpomenout, na své pocity, ale těžko bych mohl říct, že zranění Barryho mě nějak překvapilo. Jeho křehká konstituce je patrná. Naštěstí opět pomohla léčba přesunem mimo hřiště, za čárou to přestalo bolet.

Určité vychýlení kyvadla přišlo kolem 25. minuty, ale Ndiaye neprošel přes les obránců a slibná kombinace McNeila s Pattersonem zůstala jen slibná. Ležérní bránění z druhé vlny naopak přineslo průlom na druhé straně, míč zprava propadl přes obranu i Aaronsona k Justinovi – 0:1. Co na tom, že u zrodu zařval Ndiaye. Mezi arbitry se nenašel nikdo, kdo by to rozporoval.

Probuzení nepřišlo ani, když Aaronson zezadu sejmul Pattersona. Následovat mohlo K.O. od DCL, ale náš ex milosrdně napálil Bogleův centr jen do tyče. První práci pro Darlowa tak připravil Garner až na samém konci první půle.

Druhý poločas

Bezzubost bila tak do čí, že by to pohnulo k činu i se zubařem z přelomu století, natož s Davidem Moyesem. Hned po pauze stáhl mátožného McNeila s Armstrongem, který tentokrát nedokázal najít společnou řeč s duem G+G. Nahradili je Branthwaite s Dewsburym-Hallem, takže srdíčko zaplesalo. A postupně se začaly dít věci.

Znamení hříchu dostali v krátkém sledu Stach s Guevem. První za sáně do Myka, druhý se zavěsil po rohu do prchajícího Gany. První vlaštovka od Ndiayeho ještě narazila do zdi obránců, ale vzápětí už Barry provětral Darlowa a Farke začal větřit problémy, vyslal s nimi bojovat Tanaku. Moyes utahoval šrouby nasazením Diblinga.

Přestože se KDH nevyvedl rohový kop, Everton se udržel na útočné třetině. Gana vybojoval míč, vyslal na první dojem nepříliš dobrý pas, ale přesně se synchronizoval s Barrym. Nejenže byl na místě, ale dokonce pohotově věděl, co s ním z první udělá, přesným zásahem překonal přes obránce i vybíhajícího gólmana – 1:1.

Sotva se diváci usadili, mohlo být dva-jedna. Gana z kraje vápna napálil míč do břevna a srovnal stav i z konstrukčního hlediska. Everton měl víc sil, takže Farke udělal triple střídání. Zmátl tím i nově přichozího Buonanotteho, takže Leeds měl na chvíli na hřišti 12 hráčů.

Závěr se tak trochu rozmělnil. Vinu nese i Dibling, který zapomněl, že jde o kolektivní sport a pokoušel se proháčkovat na vlastní pěst. Jenže když se mu ve vápně otevřela možnost mířit na sako, zbavil se zodpovědnosti a zmařil svou možnost na vykoupení. Na druhé straně ještě hrozili Longstaff s Buonanottem, ale spíš ohrozili své bonusy než Pickforda. Takže konec.

Škoda, poskočit v tabulce by bylo fajn, takto jsme uvízli na políčku se Strakami, Včelstvem a Černými kočkami. Ale budeme si to pamatovat jako zápas, kdy se vrátili Afričani a taky čekatelé reprezentační pozvánky. Osobně mě nadchl Branthwaiteův výkon a Dewsbury-Hall se do toho určitě brzy dostane. COYB!

Branky: 76‘ Barry – 28‘ Justin

Žluté karty: 54‘ Stach, 56‘ Guev, 90‘ Buonanotte

Střely/na branku: 10/3 – 14/4  Držení míče: 58% – 42%  Rohy: 4–4  xG: 0.69 – 1.37

Everton: Pickford – Patterson (71‘ Dibling), O’Brien, Tarkowski, Mykolenko – Gana, Garner – McNeil (46‘ Branthwaite), Armstrong (46‘ Dewsbury-Hall), Ndiaye – Barry (89‘ Beto)

Leeds: Darlow – Bornauw (85‘ Buonanotte), Rodon, Struijk – Bogle, Ampadu, Gruev (66‘ Tanaka), Stach (85‘ Longstaff), Justin – Calvert-Lewin, Aaronson (85‘ Okafor)

Rozhodčí: S. Hooper  Diváků: 51 979 (Hill Dickinson Stadium)