Preview: Blackburn Rovers – Everton

V sobotu odpoledne se Everton představí na dalším venkovním hřišti. V předposledním letošním výjezdu pojede o body bojovat na Ewood Park.

Tak jako již tomu bývá zvykem, blackburnští Rovers i letos Ewood Park proměnili v extrémně těžce dobyvatelnou pevnost. K jejímu prolomení proto bude muset Everton vynaložit nemalé úsilí. Nic jiného mu koneckonců ani nezbývá.

Blackburn se sice chlubí působivou domácí formou, celkově však jeho sezonu výstižně značí jediné slovo – průměrnost.

V bezprostředním nebezpečí sestupu se Rovers letos neocitli, naopak zavčas přidali plyn a vyhoupli se do poklidných vod středu tabulky. Se současnými třiačtyřiceti body a jedenáctou příčkou, proto Blackburnu již o nic nejde, snad jen o povedený závěr ročníku. Ten ze strany modrobílých zatím nevypadá vůbec marně. Naposledy Rovers prohráli v polovině března na White Hart Lane, a od té doby posbírali dvě vítězství a tři remízy, z toho dělbou bodů skončilo i poslední utkání, které jen utvrdilo domácí zarputilost svěřenců Sama Allardyce – s Manchesterem United Rovers remizovali bez branek. Pokud se domácí výkonnosti lancashirského celku podíváme na zoubek ještě blíže, pak vězte, že v lize Blackburn na Ewood Parku neprohrál dokonce od 19. prosince, kdy odevzdal všechny body Tottenhamu. Na svoji nejsilnější zbraň tak pochopitelně Rovers budou spoléhat i zítra. „Ewood je naše tvrz. Užíváme si zápasy v domácím prostředí, protože jsme doma ukořistili několik skvělých výsledků, takže doufáme, že to bude pokračovat,“pochvaluje si brankář Paul Robinson. „Everton ale hraje dobře a do zápasu půjdou po zisku několika dobrých výsledků. Jsou určitě sebevědomí. Rozhodně máme po prohře na Goodisonu ze začátku sezony co napravovat.“

Slušnou sérii neproher nejen na domácím stadionu drží i Everton, nicméně poslední dobou Toffees remizují častěji, než by bylo Evertonians po chuti, zvláště když je ve hře potenciální umístění na sedmé příčce, zajišťující účast v předkole Evropské ligy. Vždyť s pouhým bodem se Everton musel spokojit v posledních třech zápasech. Ten poslední skončil v poměru 2-2, ačkoliv Blues mohli (a měli) zvítězit, o výhru se vlastní vinou na Villa Parku připravili až v nastaveném čase. Pokud to tedy Everton s Evropou myslí skutečně vážně, další zaváhání už si dovolit nesmí. „Musíme prostě získat co nejvíce bodů, pak se uvidí, zda budou stačit, nebo ne. Každopádně jde o vzrušující část sezony, těšíme se na každý zápas,“ říká dvougólový hrdina z Villa Parku, Tim Cahill a zároveň spoluhráče varuje před náročným sobotním testem. „Blackburn je velmi zrádný soupeř. Hrají hodně fyzicky a viděli jste, jaké problémy dokáží způsobit i Manchesteru United.“

První letošní oboustranné měření sil vyznělo jasným vítězstvím 3-0 pro Everton. O branky se v loňském září postaral dvougólový Louis Saha a Joseph Yobo. Naproti tomu na Ewood Parku došlo loni v březnu k očekávané úporné bitvě. Nepohledný zápas přinesl bezbrankovou remízu.

Historie soupeře

Kopaná je v Blackburnu na pořadu dne od roku 1875 a Rovers dokonce patří mezi dvanáctku základajících členů Football League. Hned zpočátku se klub zařadili mezi elitní anglické kluby, což se zanedlouho projevilo i hmatatelně. Roku 1879 do Blackburnu putoval první FA Cup, když Rovers ve finále porazili Tyne Association FC 5:1. Finálový úspěch byl zopakován o tři roky později, kdy Blackburn porazil Old Etonians.

Třetí Anglický pohár získal klub v roce 1891, to už se však schylovalo k méně světlým zítřkům. První desetiletí dvacátého století bylo ve znamení špatných výsledků, o to více byl překvapující zisk dvou mistrovských titulů v letech 1912 a 1914. Jenže poté Blackburn znovu upadl do šedi středu tabulky, až nakonec v polovině třicátých let sestoupil. Mnozí čekali rychlý návrat, ale Rovers na tom byli ještě hůře, po válce putovali do Third Division.

Ze třetího patra anglického fotbalu se klub vyhrabal až v roce 1975, kdy slavil třetiligový titul. 80. léta nebyla pro klub ničím vyjímečná, věci však nabraly rychlý spád začátkem posledního desetiletí 20. století. Tým se postupně zvedal a posléze šokoval celou Anglii, neboť v roce 1995 se Blackburn v čele s vyhlášenou útočnou dvojkou Shearer – Sutton, stal mistrem Premiership. Na obrovský úspěch nicméně nenavázal, následující sezonu strávili v druhé polovině tabulky. V roce 1997 nepříznivá situace vyvrcholila dokonce sestupem. Na přelomu tisíciletí však byli Rovers zpět a zanedlouho slavili další hmotný úspěch – zisk Ligového poháru. V roce 2004 se týmu ujal Mark Hughes, a postupnou prací klub dostal až do pohárové Evropy. A právě tam by rád Blackburn po několikaleté pauze znovu dovedl jeden z jeho následovníků – Sam Allardyce.

Zápasová fakta

Dva z posvátné zakládající dvanáctky Football League proti sobě poprvé nastoupili před dlouhými 123 lety. V listopadu 1888 se z vítězství radoval Blackburn; na starém Leamington Road vyhrál 3-0. Od té doby spolu oba celky sehrály 158 klání a doposud v počtu výher mírně převažují Toffees s 66 triumfy ku 59 vítězstvím Rovers.

Blackburn v domácím prostředí neprohrál již pozoruhodných osm zápasů v řadě, přitom na Ewoodu uvítal nejen zmíněný Manchester United, ale i pravděpodobného ligového krále letošní sezony, Chelsea. Celková neporazitelnost pak činí pět zápasů. Velkou zásluhu na dobrých výsledcích Rovers má jednoznačně obrana. Ta ve třech za sebou jdoucích zápasech ani jednou neinkasovala. Posledním, komu se poštěstilo dát Blackburnu gól, je birminghamský James McFadden. Od té doby uběhlo již 300 minut hracího času.

Everton prodloužil svoji neproherní sérii na sedm utkání, nicméně o bůhvíjakou bilanci nejde. Tři remízy za sebou nejsou zrovna působivou vizitkou. Naděje se tak mohou vzpínat alespoň k Louisi Sahovi. Útočník sice neoplývá tak výraznou formou, tak jako tomu bylo zvykem v první polovině sezony, trefil se ovšem ve svých posledních pěti startech proti Blackburnu. Další zajímavostí je pak hlavičková úspěšnost Tima Cahilla. Svých posledních jedenáct ligových tref vstřelil typicky hlavou.

Vzájemná bilance

• Celkově:               66-33-59
• V Premiership:      12-7-12
• Na Ewood Parku:   39-17-19

Absence

Domácí Sam Allardyce nebude s největší pravděpodobností spoléhat na pomoc Yildiraye Bastürka, jehož stejně jako Chrise Sambu trápí tříslo. Na druhou stranu poranění podkolenního svalu zřejmě stihne včas doléčit Brett Emerton a návrat po zranění nohy čeká možná i na Martina Olssona.

Ani na čtvrtý pokus do zápasu zřejmě nezasáhne Mikel Arteta, ačkoliv David Moyes ujistil, že do konce sezony jej na trávníku ještě uvidíme. Velký otazník také zůstává u nominace Victora Anichebeho a nově i Johna Heitingy, jenž si odnesl zranění kotníku ze středečního zápasu. O vážné problémy by se ale jednat nemělo.

Blackburn Rovers: Robinson, Brown, Salgado, Samba, Nelsen, Jones, Givet, Nzonzi, Grella, Emerton, Dunn, Andrews, Pedersen, Olsson, Diouff, Kalinić, Roberts, Di Santo

Everton: Howard, Turner, Neville, Hibbert, Jagielka, Heitinga (?), Distin, Yobo, Senderos, Duffy, Baines, Pienaar, Osman, Rodwell, Wallace, Cahill, Bilyaletdinov, Saha, Yakubu

• Kdy: 17.4. 16:00 SEČ
• Kde: Ewood Park
• Rozhodčí: Andre Marriner