Preview: Everton – Portsmouth

Uběhlo to jako voda. Sezona je na konci a Goodison Park si na další akci bude muset počkat přes tři měsíce. Ještě předtím je ale na programu poslední tečka – hraje se proti Pompey.

Začíná tedy čas bilancování a ohlížení. Everton sice nemůže končící ročník hodnotit jako vydařený, nedělní soupeř z jihu Anglie však trápí neduhy zcela závažnějšího rázu. Posledním kolem totiž nejvyšší soutěži dávají svoje adieu.

Everton se zase v minulém kole mohl rozloučit s matematickou šancí na postup do předkola Evropské ligy. Na Britannia Stadium se zrodila bezbranková remíza, ačkoliv Toffees mohli zvítězit, nebýt neuznaného, byť nejspíš regulérního gólu Phila Jagielky. Před rozlučkou se sezonou 2009/10 tak Everton nebude mít ničím svázané nohy a může si před vyprodaným Goodisonem užít závěrečnou devadesátiminutovku. Na vítězství ale Blues rozhodně hrát budou, Evertonians si podle Louise Sahy vydařenou tečku za sezonou zaslouží. „Určitě budeme chtít vyhrát kvůli fanouškům a jejich letošní podporu. Celou sezonu byli fantastičtí a pomohli nám překonat složitá období,“ říká útočník, jemuž se nepodařilo vstřelit branku již dlouhé tři měsíce. Zároveň ovšem před Pompey varuje. Námořníci budou chtít opustit Premier League se vztyčenou hlavou. „Bude to těžký test. Sice sestoupili, ale mají slušný tým. Jsou to profesionálové a udělají vše pro to, aby nás porazili.“

Na Fratton Parku letos opravdu bylo živo. Ale ani ne tak na hřišti, jako spíše v zákulisí. Hluboké finanční problémy dohnaly Portsmouth až do nucené správy, Pompey se tak stali prvním prvoligovým klubem, uvrhnutým do administrace. S jistotou sestupu se proto fandové smířili již dávno. Již tak propastnou bodovou ztrátu alespoň na devatenácté místo prohloubil devítibodový odpočet. Na kolenou klečící klub tak čeká emotivní loučení s elitou, ačkoliv pravé vyvrcholení sezony Portsmouth teprve čeká. I přes všechny překážky došli Pompey do druhého finále Anglického poháru během tří let, a to je pro nevinné fanoušky alespoň částečná náplast za sezonu plnou zmaru. Před finále hraném 15. května tak trenérský tým Pompey nehodlá riskovat a do nedělního souboje na Goodisonu vyšle oslabenou sestavu. „Nechceme, aby se někdo zranil, ale na druhou stranu je zápas proti Evertonu šancí dát méně vytěžovaným hráčům prostor,“ přiznává kouč prvního týmu, Paul Groves. „Bude to složitý zápas. Everton je skvělý tým. Několikrát jsem je sledoval, mají všechno, co by kvalitní mužstvo mělo mít,“ skládá Grooves poklony. „Doma porazili třeba United i Chelsea, a to vypovídá o tom, jak je jejich tým silný.“

Při poslední návštěvě Goodison Parku ještě Portsmouth patřil k nadprůměrným ligovým celkům a tomu odpovídalo i skóre. Koncem srpna 2008 Pompey Goodison doslova vydrancovali; domů odjeli s vítězstvím 3-0. Poslední klání naopak přisoudilo tři body Evertonu. Na Fratton Parku stačil v září k výhře jediný gól Louise Sahy.

Historie soupeře

Portsmouth založil v roce 1898 John Brickwood, který se stal také prvním prezidentem klubu. V letech 1910-1911 postihla tým krize, kvůli níž chvíli dokonce Pompey nehráli, vše se však dalo brzy do pořádku a mohlo se pokračovat. První významnější úspěch přišel v sezóně 1923-1924, když se Portsmouthu podařilo vyhrát Third Division a postoupit do Second Division, zde se vše také vyvíjelo dobře, což dokazuje nejvyšší výhra v historii (9:1 nad Notts County) z ročníku 1926/27 a dokonce i postup do First Division.

Ve First Division se klub dokázal zachránit, i když s velkou dávkou štěstí. Za zmínku ale stojí postup až do finále FA Cupu, ve kterém ale nakonec zvítězil Bolton. Ve třicátých letech Pompey nadále působili v First Division a dočkali se i pohárových úspěchů, nejprve v sezóně 1933/34 opět došli do finále FA Cupu a v ročníku 1938/1939 již FA Cup konečně vyhráli, postupně vyřadili Lincoln, West Bromwich, West Ham, Preston a konečně ve finále zdolali Wolves 4:1.

Po pauze kvůli 2. světové válce se týmu dařilo, v sezonách 1948/1949 a 1949/1950 vyhráli Football League a navíc stali se prvním klubem, kterému se podařilo po válce obhájit titul. Avšak po těchto úspěších přišli roky bídy, nejprve tým sestoupil z nejvyšší soutěže v roce 1959 a o dva roky později dokonce spadl až do Third Division.

Ačkoliv zanedlouho se klubu podařilo tuto soutěž vyhrát, nic víc se nedělo. Navíc v roce 1976 se Pompey jen tak tak vyhli bankrotu, museli ovšem prodat nejlepší hráče a začít nastupovat s dorostenci. To nemohlo dopadnou dobře, a tak v roce 1978 přichází sestup do Fourth Division. V osmdesátých letech zažili ale Pompey comeback, který vyústil až návratem do First Division v sezóně 1986-1987. Zde moc dlouho avšak nepobyli, po první sezóně hned spadli o soutěž níž.

V roce 1999 klub finačně vyléčil nový majitel Milan Mandarič, jenž v roce 2002 dosadil do manažerského křesla Harryho Redknappa, jemuž se v Portsmouthu dařilo. Hned první sezonu ve své funkci dokázal vyhrát s týmem Championship a po letech postoupit do Premier League. Navíc v roce 2008 přišla jízda FA Cupem, jež skončila až finálovým vítězstvím ve Wembley nad Cardiffem 1:0. Současnost je už bohužel zcela o něčem jiném. Mizerné hospodaření Pompey dohnalo až k sestupu a co se bude s klubem dít dál, je zatím ve hvězdách.

Zápasová fakta

Oba celky vyznávající modrou se celkově potkaly šedesátkrát. Bilance zůstává pozoruhodně rozdělena na „fifty fifty“ – Toffees i Pompey mají po pětadvaceti výhrách a zbylých deset duelů skončilo nerozhodně.

Působivá série neporazitelnosti Evertonu již čítá deset zápasů. Pokud navíc Blues zakončí sezonu neprohrou, na světě bude nejdelší ligová neproherní šňůra od poloviny 80. let. V rozmezí prosince 1985 až března 1986 Everton neprohrál jedenáctkrát v řadě. Vyrovnání rekordu může napomoci i skutečnost, že v lize letos Everton ani jednou neinkasoval ze značky pokutového kopu. Jak proti Tottenhamu, tak proti West Hamu se vyznamenal Tim Howard.

Pompey nevyhráli dva zápasy v řadě již šokujících devatenáct měsíců a navíc se nechlubí zrovna ani kdovíjakou disciplínou. V letošní sezoně proti nim bylo odpískáno nejvíc penalt ze všech týmů – osm. Nejsilnější stránkou Portsmouthu bývají druhé poločasy. Pokud by se v potaz braly vstřelené a inkasované góly z druhých pětačtyřicetiminutovek, mužstvo Avrama Granta by si hlídalo umístění v první polovině tabulky.

Vzájemná bilance

• Celkově:                  25-10-25
• V Premiership:          8-1-4
• Na Goodison Parku:  15-5-10

Absence

Marodka Evertonu zůstává o stejném počtu – mimo hru je Marouane Fellaini a Dan Gosling. Šanci nastoupit, jak již avizoval, má John Heitinga, který si chce i přes lehkou vlasovou zlomeninu kotníku zahrát.

Portsmouth má seznam lazarů obsáhlejší. Belhadj a Hughes mají potíže s podkolenním svalem, Ben Haim s tříslem, Hreidarssona trápí poraněné lýtko, Rochu pro změnu stehno a Webbera koleno. Nejistá je navíc účast Mokoeny, O’Hary, Wilsona a Yebdy.

Everton: Howard, Nash, Turner, Neville, Hibbert, Distin, Jagielka, Senderos, Yobo, Baines, Heitinga, Rodwell, Bilyaletdinov, Arteta, Osman, Cahill, Pienaar, Yakubu, Anichebe, Saha, Baxter, Wallace

Portsmouth: James, Ashdown, Vanden Borre, Mokoena (?), Ward, Finnan, Ritchie, Sowah, Dindane, Brown, Diop, Mullins, Huhges, Boateng, Smith, Utaka, Piquionne, Kanu

• Kdy: 9.5. 16:00 SEČ
• Kde: Goodison Park
• Rozhodčí: Peter Walton