Jidášem i hrdinou

Nestává se tak často, ale přece. Přestup k městskému rivalovi bývá řádně kontroverzním počinem, přesto se ale v historii obou liverpoolských klubů přihodil, a to v poměrně dosti případech.

Rokem 1892 se v Merseyside začala psát nová fotbalová kapitola. Everton po rozepřích s nájemcem hřiště na Anfield Road, Johnem Houldingem našel nový domov na Goodison Parku, a právě na bývalém stánku Blues o pár set metrů jihovýchodněji, začal svoje zápasy hrávat nově zformovaný Liverpool FC. I přesto, že Blues tedy nakonec byla dopřána existence městského soka, ale v následujích letech mnoho nebránilo ke vzájemnému hráčskému kšeftování.

Z modré poloviny do červené a naopak, fotbalisté mířili v relativně častém sledu, tedy s výjimkou let 1962 – 1982. Celkově se napříč Stanley Parkem vydalo 25 jmen; 17 z Evertonu do Liverpoolu, 8 opačným směrem. Navýsost překvapujícím faktem tak zůstává, že Liverpool získal více hráčů z Evertonu, než ze kteréhokoliv jiného celku. Není ovšem přestup jako přestup. Krom oné pětadvacítky existuje ještě osm dalších fotbalistů, kteří během svých kariér oblékali modrou i červenou, přičemž ale nešlo o přímý transfer. Vyvolenou třiatřicítku hříšníků si tedy pojďme představit.

Edgar Chadwick

Nejfrekventovaněji mezi sebou Everton a Liverpool obchodoval hned v prvních letech od založení Reds. Prvním odvážlivcem se stala tehdejší fotbalová superstar, Edgar Chadwick. Rodák z Blackburnu k Toffees přestoupil roku 1888 a svoje fotbalové přednosti začal okamžitě projevovat. Na levém křídle vytvořil úderné duo s Alfem Milwardem, a byl také součástí týmu, jež získal v sezoně 1890/91 premiérový ligový titul. Během jedenácti sezon Chadwick v královské modři odkopal více než 300 zápasů, které ozdobil 110 trefami. Je tak dodnes jedním z pouze osmi legend, které v Evertonu dosáhly trojciferného gólového konta.

Goodison Park opustil v roce 1899, kdy odešel do Burnley. O tři roky později musel již v dresu Southamptonu překousnout porážku ve finále FA Cupu a o měsíc později se upsal červeným liverpoolským. Za LFC však nastoupil jen pětačtyřicetkrát. Po dvou letech si ještě zahrál za Blackpool, pak za Glossop a aktivní kariéru ukončil v Darwenu. V roce 1908 se vrhl na trenérskou dráhu a dokonce se má za to, že se stal vůbec prvním Angličanem, jenž trénoval v zahraničí, v našem případě konkrétně v Německu. Chadwick zemřel v Blackburnu 14. února 1942 ve věku 72 let.

Fred Geary

Na rodáka z Nottinghamshire se pamatuje jako na jednoho z nejšikovnějších fotbalistů své generace. Z Notts County přestoupil do Evertonu v červenci 1889 a hned v první sezoně nasázel dvacet gólů. Obávaný rychlík odkopal za Toffees 98 zápasů, v nichž vstřelil famózních 86 branek.

Na Anfield Road si to Geary namířil přímo z Goodison Parku, a to v květnu 1895. S Reds ovládl následující sezonu Second Division, nicméně stihnul za Liverpool odehrát jen 45 utkání, příčinou bylo vleklé zranění, kvůli kterému musel v roce 1899 s fotbalem seknout. Zemřel 8. ledna 1955 ve věku 87 let.

Patrick Gordon

Rychlonohý křídelník z Glasgow do Evertonu zamířil v srpnu 1890. Nastoupil jen k 23 duelům, ovšem ani většího čísla nedosáhl ani u rivalů, kde si po přestupu v červenci 1893 zahrál ve 30 zápasech. Rok nato Gordon našel nové působiště v Blackburnu.

Andrew Hannah

Další Skot. Roli ovšem v historii fotbalu v Merseyside zastával podstatně zásadnější. Je totiž prvním mužem, jenž byl kapitánem Evertonu i Liverpoolu. Robustní obránce za Everton odehrál od roku 1889 do roku 1891 47 zápasů a kapitána dělal v mistrovské sezoně 1890/91. Do Liverpoolu se dostal oklikou přes skotský Renton a jako kapitán mu pomohl k vítězství v Lancashire League a posléze i Second Division.

Duncan McLean

Krajní obránce ze skotského Dumbartonu přišel do Evertonu stejně jako Hannah, z Rentonu, a to v říjnu 1890. Na Goodisonu pobyl dva roky, než jej zlákal Liverpool, se kterým triumfoval ve druhé lize.

John Whitehead

Liverpoolského rodáka k sobě Blues přetáhli z Bootle v září 1893. Brankář ale za první tým během jediné sezony nastoupil pouze dvakrát, v březnu následujícího roku po něm sáhli Reds. Na druhé straně parku však číslo odehraných zápasů navýšil o pouhý jeden duel.

Tom Wylie

Další z řady Skotů. Útočník z Ayrshiru Everton vystřídal za Rangers v listopadu 1890. Za Toffees nastoupil jen jednadvacetkrát, stihnul ovšem nasázet ohromujících dvacet branek. Po dvou letech forvarda přetáhnul Liverpool, kde se stal prvním profesionálním hráčem. Po roce a šestnácti góly putoval do Bury.

Arthur Berry

Syn chairmana Liverpoolu Edwina Berryho (1904 – 1909), hrával na pravém křídle a svůj debut za červené si odbyl v dubnu 1908. Následovaly však jen tři odehrané zápasy, pak se Berry stěhoval do Fulhamu. Ještě během stejné sezony se ale do Merseyside vrátil, když po něm šáhnul Everton. Po 29 utkáních odešel do velšského Wrexhamu, posléze oblékal ještě dres Oxfordu a nakonec se vrátil do Liverpoolu, kde si ovšem zahrál v jediném zápase. Ač byl amatérem, Berry v jedom zápase reprezentoval Anglii.

Harold Uren

Rodák z Bristolu se do Liverpoolu přesunul z Wrexhamu v říjnu 1907. Po pěti letech a 45 zápasech si vyzkoušel i působení v modrém dresu, které ale mělo pouze ročního trvání. V květnu 1913 se vrátil do Wrexhamu.

Tommy Gracie

Za Everton odkopak útočník z Glasgow třináct zápasů, po roce se podíval na Anfield, kde nastřádal 34 zápasů. V  roce 1914 odešel do Hearts.

Abe Hartley

Skotský útočník přestoupil do Evertonu z Dumbartonu v prosinci 1892. Po 61 zápasech a 28 trefách změnil v roce 1897 příslušnost a stal se červeným. Během ročního působení si zahrál ve 12 zápasech.

Billy Lacey

K Evertonu se někdejší útočník irského Shelbourne připojil v květnu 1908. Po čtyřech letech a 40 zápasech našel nový domov o pár set metrů dál a svého přesunu rozhodně nelitoval. Za Liverpool odehrál 259 zápasů, stal se finalistou FA Cupu v roce 1914 i ligovým šampionem v letech 1922 a 1923. Po dvanácti letech u Reds odešel do New Brighton a s fotbalem seknul v domovském Irsku, kde si naposled zahrál za Cork Bohemians.

David Murray

Během ročního pobytu na Goodison Parku odehrál obránce z Glasgow jen dva zápasy. Rok nato se stěhoval na Anfield, kde taktéž během jediné sezony, nastoupil k patnácti zápasům.

Donald Sloan

Skotský brankář se Toffees upsal z Belfast Distillery v dubnu 1906. Za dva roky si připsal šest zápasů a během jedné sezony u Liverpoolu, kam přestoupil v květnu 1908, ono číslo zdvojnásobil.

Dick Forshaw

Držitel vzácného primátu. Stal se totiž prvním fotbalistou, jenž vyhrál ligu s Evertonem i Liverpoolem. Rok po skončení první světové války strávil osm let u červených, za které ve 288 zápasech nastřílel 124 gólů. V březnu 1927 se stal spoluhráčem legendárního Dixieho Deana, ovšem na Goodisonu vydržel jen dva roky, než odešel do Wolverhamptonu.

Bill Hartill

Právě z Wolves do Evertonu zamířil útočník Hartill, a to v červenci 1905. Za Blues nicméně odehrál během roku jen pět zápasů a stejného čísla dosáhl i v Liverpoolu, kde pobyl jen dva měsíce.

Tommy Johnson

Ještě předtím, než se v roce 1930 upsal Evertonu, sbíral úspěchy v Manchesteru City, se kterým dosáhnul finále FA Cupu a vyhrál Second Division. Jeho 38 gólů v dresu Citizens v sezoně 1928/29 a celkových 158 ligových branek, je dodnes klubovým rekordem. V Evertonu Johnson vytvořil obávané duo s Dixiem, měl tak podíl na vítězství v Second Divison v sezoně 1930/31, i na vítězství v nejvyšší soutěži jen o rok později. V roce 1933 s Toffees také vyhrál FA Cup. V celkovém součtu nastřádal Johnson za Blues 159 zápasů a 64 gólů. V březnu 1934 proto překvapil, když se upsal Liverpoolu, kde po dobu dvou let odehrál 34 utkání.

Neil McBain

Do Evertonu přestoupil z Manchesteru United v lednu 1923 a nastoupil ve 103 zápasech. Do Liverpoolu odešel oklikou přes St. Johnstone v březnu 1928. V červeném dresu se objevil dvanáctkrát.

Frank Mitchell

Do třetice skotský brankář. Mitchell se do Evertonu stěhoval v květnu 1913 z Motherwellu a po odchytání 24 zápasů se v únoru 1921 připojil k Liverpoolu, kde si připsal dvanáct utkání. Svoji misi po Merseyside dokončil v červnu 1923, kdy se stal hráčem Tranmere Rovers.

Jimmy Payne

Rodák z Bootle podepsal první smlouvu v Liverpoolu v roce 1944 a jako útočník za klub nastřílel ve 243 zápasech 43 gólů. Do Evertonu přestoupil v dubnu 1956, nicméně po šesti zápasech díky zranění musel ukončit kariéru.

Tony McNamara

Rodilý scouser se k Evertonu připojil již coby dorostenec v červenci 1947, přičemž první profesionální smlouvu mu klub přichystal o tři roky později. Za Toffees celkově odkopal poctivých 113 zápasů, než se v prosinci 1957 rozhodl pro přesun na Anfield. Tam ovšem během jediné sezony nastoupil jen k deseti zápasům.

Dave Hickson

Fotbalová legenda Merseyside a vůbec jedna z největších ikon Evertonu. Rodák z Ellesmere Port působil u Toffees ještě coby amatér, v květnu 1948 se ale již chlubil povoláním profi fotbalisty. „Cannonball Kid“ se mu nepřezdívalo jen tak pro nic za nic, jeho hlavní doménou totiž byly zejména nezastavitelné rány, obrovská výdrž a fantastická hra hlavou. Když Blues v roce 1955 opustil, měl na kontě 151 zápasů a 71 gólů. Smutek nad odchodem miláčka si Evertonians ovšem vynahradili, když se po angažmá v Aston Ville a Huddersfieldu, v roce 1957 vrátil. Během svého druhého působení odehrál 92 zápasů a vstřelil 42 branek.

Dva roky nato ale Hickson klub opustil podruhé, a tentokrát k úhlavnímu nepříteli. 67 zápasů a 38 gólů, to byla vizitka jeho dvouletého působení na Anfield Road. Po následných štacích v Bury, Tranmere a několika neligových klubech, Hickson pověsil kopačky na hřebík roku 1974. V současné době bývá častým divákem v goodisonské lóži a vypomáhá i coby průvodce při prohlídkách stadionu.

Johnny Morrissey

První smlouvu své kariéry liverpoolský rodák spojil v dubnu 1957 s Reds. Jeho hlavním postem na Anfiledu bylo levé křídlo, jenže díky tomu, že se nikdy trvale nedokázal prosadit přes Alana A´Courta, nastoupil jen ve 37 zápasech během pěti let. Everton za Liverpool vyměnil v srpnu 1962 a svého kroku nemohl litovat. V letech 1963 a 1970 s Toffees ovládl nejvyšší soutěž a v roce 1966 slavil zisk FA Cupu. Za Everton nastoupil 314x a vsítil 50 gólů. Po bezmála deseti letech strávených na Goodisonu jej v roce 1972 zlákal Oldham, o několik měsíců později však příčinou zranění ukončil kariéru.

David Johnson

Odchovanec Evertonu se první smlouvy v klubu dočkal v dubnu 1969 a během následných tří let za Toffees nastoupil v 58 zápasech. Jeho další kroky vedly do Ipswiche, ze kterého ho za rekordní klubovou částku 200,000 liber vykoupil Liverpool. Během šesti sezon u Reds nastoupil ke 204 zápasům, nicméně v srpnu 1982 se do Evertonu vrátil a nastoupil ke 42 zápasům.

Kevin Sheedy

Irského křídelníka si Liverpool vyhlédnul v Hereford United v létě 1978. Na Anfield Road se ale nikdy nedokázal protlačit do prvního týmu, a tak po talentovaném levonohém fotbalistovi v únoru 1981 šáhnul Everton a od oné doby jeho kariéra jen a jen vzkvétala. Sheedy se v dresu Blues prezentoval ve 349 zápasech, které obohatil 93 góly. Byl klíčovou postavou veleúspěšných osmdesátých let. S týmem získal dva mistrovské tituly, pohár PVP a FA Cup. Třikrát pak s Evertonem prohrál finále FA Cupu, jednou League Cupu.

Jeho typickými atributy byly vlastnosti křídelníkům typické – přihrávání, střelba, standardky a samozřejmě rychlost. Goodison Park opustil po deseti letech, aby si ještě vyzkoušel krátká angažmá v Newcastlu a Blackpoolu. Svoji bohatou kariéru okořenil i 45 zápasy za Irsko. V současnosti je v Evertonu trenérem mládeže.

Steve McMahon

První smlouvu přichystal liverpoolskému rodákovi Everton roku 1979. Za Blues odkopak 120 zápasů, nicméně většího úspěchu dosáhl v Liverpoolu, kam odešel v září 1985 po angažmá v Aston Ville. Červený dres přes sebe obléknul 276x.

Gary Ablett

V Liverpoolu debutoval v roce 1983 a během úspěšného působení za něj odehrál 146 utkání. V lednu 1992 se ovšem stěhoval o něco severněji, a na Goodison Parku se rychle stal důležitou součástí obrany, která koneckonců velkou měrou Evertonu dopomohla k zisku FA Cupu v roce 1995. Celkově za Toffees nastoupil 156x, v roce 1996 potom odešel do Birminghamu. Před několika týdny mu lékaři diagnostikovali vzácnou formu rakoviny krve, a tak podstupuje intenzivní léčbu.

Peter Beardsley

Nadaný útočník z Newcastlu do Liverpoolu přestoupil za horentní 2 miliony liber v srpnu 1987. Na Anfieldu okamžitě zformoval smrtící dvojku s Ianem Rushem, a tak Beardsley poměrně snadno došel až ke 155 zápasům a 59 trefám v červeném dresu. Koncem srpna 1991 ale šokoval, když se rozhodl překročit řeku Styx a upsal se Evertonu. Důvodem prý byly špatné vztahy, které panovaly mezi ním a manažerem LFC, Graemem Sounessem. „Abych byl upřímný, lidé v Merseyside to rozhodnutí velmi respektovali. Musel jsem obdržet hodně dopisů, ale jen jediný byl zlý. Hodně fandů Liverpoolu psalo, že jsou zklamaní, ale přáli mi hodně štěstí do budoucna,“ nechal se slyšet.

V Evertonu se stal druhým hráčem po Davidu Johnsonovi, který zaznamenal vítězný gól v Merseyside derby za oba kluby.„Nikdy jsem ani nesnil o tom, že by se to mohlo stát, když jsem prvně podepsal v Liverpoolu, ale rozhodně bylo poctou hrát za oba kluby. Dát vítězný gól v derby za Everton i Liverpool je hodně speciální.“ V 93 zápasech za Toffees dal Beardsley 32 branek, v létě 1993 se pak stěhoval do rodného Newcastlu. Potom ještě následovala krátká působení v Manchesteru City, Fulhamu a Hartlepoolu United. V květnu 1999 s fotbalem seknul.

Nick Barmby

Z Middlesbrough záložníka Everton vykupoval za 5.75 milionů liber, částku, která zlomila tehdejší klubový rekord. I přesto, že klub i tým byl v úpadku, Barmby na Goodisonu zářil, nastoupil ke 133 zápasům, v nichž nasázel 24 gólů. Jeho šokující přestup do Liverpoolu v červenci 2000 proto Evertonians pořádně zvedl mandle. Na Anfieldu zpočátku působil neméně úspěšněji, ve své první sezoně dokonce získal s Liverpoolem treble – FA Cup, League Cup a pohár UEFA. Bublina jménem Nick Barmby ale další sezonu spaskla, když většinou zahříval jen lavičku. V létě 2002 tak raději přestoupil do Leedsu a v červenci 2004 se upsal domovskému Hullu, kterému výrazně dopomohl v dlouhé cestě za postupem do Premier League.

David Burrows

Liverpool obránce získal z West Bromwiche v říjnu 1988 a během pěti let za Reds odehrál 193 zápasů. Do Evertonu zamířil přes West Ham, kde pobyl jedinou sezonu. Za Blues nicméně odkopal jen 23 zápasů, a za rok se stěhoval do Coventry City.

Don Hutchison

Za Reds nastoupil záložník k šedesáti zápasům, v srpnu 1994 se pak upsal West Hamu a posléze Sheffieldu United, kde si jej v zimě 1998 vyhlédnul Everton. Na Goodison Parku pobyl dva roky, ve kterých odehrál 87 zápasů.

Sander Westerveld

Nizozemský brankář se k Liverpoolu připojil v červnu 1999, a za dva roky se v dresu Reds předvedl 103x. Další působiště pak našel ve španělském Realu Sociedad a v roce 2005 se vrátil na ostrovy, když po něm šáhnul Portsmouth, odkud si jej Everton vypůjčil. Do brány Blues se postavil dvakrát.

Abel Xavier

Jediným hráčem na světě, jenž se může pochlubit tím, že ve stejné sezoně nastoupil v derby za Everton i Liverpool, je portugalský vyznavač bizarních peroxidových účesů. Do Evertonu přestoupil z PSV Eindhoven v září 1999 a odehrál 49 utkání. Liverpoolu se upsal v zimě 2002, ovšem na hřišti se objevil pouze v 21 případech.