Preview: Everton – Stoke City

Vydařenému říjnu bude záhodno přidat onu třešničku dalším vítězstvím. Na Goodison Park dorazí Potters, cílem proto není nic menšího, než tři body.

Souboj dvou celků ze středu tabulky. Nebo souboj aspiranta na poháry se sestupovým kandidátem. Ať už je na zápas Evertonu proti Stoke City nahlíženo z jakéhokoliv úhlu, je víceméně zřetelné, že na Goodisonu bude k vidění bojovných devadesát minut. Ani odhodlaná povaha soupeře by ale Blues neměla, potažmo nesmí zabránit v zisku tří bodů, které jsou automaticky očekávány.

Tři zápasy, dvě vítězství, jedna remíza. Toť dosavadní říjnová vizitka Evertonu. Týmu, jež se ještě koncem září „pyšnil“ smutným privilegiem jediného anglického profesionálního klubu bez tříbodového zářezu v letošní sezoně. Obrat na sebe naštěstí nenechal čekat tak dlouho, jak bývá zvykem. Na výhry nad Birminghamem a Liverpoolem Everton navázal bodem z White Hart Lane, a rázem se ocitnul na jedenácté příčce. Blues proto mohou spřádat sebevědomé plány na další vzestup ligovou tabulkou. Do karet jim hraje nejen doufejme již natrvalo získaná forma, nýbrž i vcelku milosrdný los, kterého by Toffees měli jaksepatří využít.

Než ovšem začneme Potters předem klasifikovat jako tým, který z Goodisonu odjede z prázdnou, je třeba vrátit se do minulosti, staré jen pouhých několik týdnů. Podobný vývoj zápasu totiž Evertonians očekávali i v domácích duelech s takovým Wolverhamptonem nebo Newcastlem. A jak ona utkání dopadla, všichni dobře víme. Buď jak buď, nálepku velkého favorita Everton ale nezakryje. Phil Neville navíc přispěchává s tvrzením, že jeho tým si v sobotu s nátlakem poradí.

„Proti Liverpoolu a Tottenhamu na nás možná neležel takový tlak, ale nyní se jasně očekává, že zvítězíme. Je to jiná úroveň očekávání, ale nemůžu si pomoct, protože cítím, že jsme nahoře. Sebevědomí je vysoké, hrajeme dobře, a těšíme se na každý zápas,“ hlásí kapitán, který si je zároveň vědom progresu, který Potters od svého dva a půl roku starého postupu mezi elitu, učinili. „Stoke se zlepšilo každou sezonu. Nálepky toho týmu bojovníků se nezbavili, ale letos přidali i trochu víc kvality. Stále dokazují, že jsou ostrým testem pro každého a v sobotu musíme podat maximální výkon.“

V Potteries se letos musejí cítit jako na houpačce. Jakmile se totiž Stoke City jakžtakž zpamatoval z bídného vstupu do sezony, padla na něj nová deka. Celek, jež by do třetice rád zopakoval umístění v poklidném středu tabulky, prohrál úvodní tři zápasy, když nestačil na Wolverhmapton, Tottenham ani Chelsea. V září se Pulisovo mužstvo sice zvedlo, když vyzrálo na Aston Villu, Newcastle a posléze i Blackburn, nicméně od poloviny měsíce Potters znovu jakoby ztratili svůj rytmus. Cožpak o to, domácí prohra s Manchesterem United se dá překousnout, ale prohra na Reebok Stadium, už zamrzet musí.

Stoke navíc svoje pozice vyklidilo i na frontě, kde mělo svoji bitvu více než slibně rozehranou – v Carling Cupu. Od středečního postupu do čtvrtfinále na hřišti West Hamu Potters dělilo jen několik minut, jenže utkání, které nakonec dospělo do prodloužení skončilo 3-1 ve prospěch domácích. Hrnčíři tak mají v nohách náročných 120 minut, Tony Pulis navíc musí sčítat nové ztráty. Nemoc totiž zklátila rekordní posilu klubu, útočníka Kenwyna Jonese a křídelníky Jermaine Pennanta i Matta Etheringtona. „Musíme oproti středě trochu zahýbat sestavou a využít čerstvé síly, ale bude to také o tom, kdo bude připraven,“ přemítá před výletem na Goodison Pulis. „Situace není ideální, ale zůstáváme neoblomní. Čtyři z pěti zápasů momentálně hrajeme venku, a v tom jediném domácím jsme hráli s Manchesterem United. Procházíme obtížným cyklem, ale musíme hráče udržet v optimistické náladě.“

Minulá návštěva Stoke City na Goodison Parku je stará rok a pár dní k tomu. Potters se ocitili ve vedení, Leon Osman tak musel Blues zachraňovat alespoň bod. Podobně tomu bylo i v květnu na Britannia Stadium. V nelítostném utkání se zrodila bezbranková remíza, ačkoliv Philu Jagielkovi byl odepřen jasně regulérní gól.

Historie soupeře

Klub byl založen pod názvem Stoke Ramblers roku 1863, což z něj dělá druhý nejstarší anglický profesionální klub. Pod původním názvem hrál poměrně dlouho, změna do dnešní podoby nastala v roce 1878, kdy se zároveň přestěhoval na svůj původní stánek Victoria Ground. Přesně o dest let později se Potters stali zakladateli Football League. První sezony v nově zformované soutěži ovšem nedopadly dobře; v obou úvodních sezonách Stoke skončil na chvostu tabulky. První světová válka sice znamenala přerušení fotbalového dění, nicméně Potters nezaháleli a po čtyři válečné roky byli účastníky neligové Lancashire Primary and Secondary League.

Rok 1930 si všichni Stokies spojují s jediným – tohoto roku nastoupil v prvním zápase za Stoke největší klubová legenda, a zároveň jedna z největších osobností anglické kopané, Sir Stanley Matthews. Ani přesto však klub nedosahoval žádných úspěchů, a u toho zůstalo až do vypuknutí světového válečného konfliktu číslo 2. Po jeho skončení Stoke šahal po velkém úspěchu. V sezoně 1946/47 mu totiž ligový titul jen o vlásek unikl, získal jej Liverpool. Po skončení sezony odešel do Blackpoolu Matthews a v následujícím ročníku Potters neunikli sestupu.

Jako vysvobození z černých sezon dorazil na Britannia Stadium manažer Tony Waddington, muž, který s klubem vyhrál jedinou cennou trofej v historii klubu. Potters se pod jeho rukou postupně zvedali a nemálokdy se jim podařilo dosáhnout solidního ligového umístění. Zásadní zlom přišel roku 1972, kdy Stoke porazil ve finále Ligového poháru favorizovanou Chelsea 2:1, což je doposud největší úspěch klubové historie. Rokem 1976  ale povedené sezony skončily.

V lednu 76´ řádila nad Stoke vichřice, která byla natolik silná, že odnesla střechu tribuny Butler Stand. Pro jakýkoliv jiný klub jistě nepříjemná, avšak řešitelná věc, ne tak pro Stoke. Klubové vedení totiž jaksi „zapomnělo“ tribunu pojistit. Výdaje spojené s náhradami škod tak způsobily znovu bouři, ale tentokrát v klubové pokladně. Opravy klub stály 250,000 liber, což Stoke uvrhlo do značných finančních potíží. Jedinou možností jak zvládnout nastálou situaci, byl prodej nejlepších hráčů. Z Victoria Ground tak odešli osobnosti jako Alan Hudson, Mike Pejic, či Jimmy Greenhoff. Značně oslabený tým rok po nešťastné události, sestoupil o soutěž níž.

V nižších ligách našel Stoke pro dlouhé nadcházející sezony svůj nový domov. Na konci 80. let na tom Potters byli tak bídně, že sestoupili až do Third Division. Frustraci si klub i fanoušci trochu vynahradili ziskem Football League Trophy v roce 1992. V další sezoně se Hrnčíři probojovali zpět do druhé nejvyšší soutěže, kde se dokázali stabilizovat a ke konci tisíciletí byl klub připraven vstoupit do své nové éry. Po 120 letech totiž Stoke opustil stařičký Victoria Ground a nový domov našel na novém Britannia Stadium s kapacitou 27,500 diváků.

O dva roky později přišlo do Staffordshire psát novou kapitolu klubových dějin jisté islandské konsorcium, které se stalo novými majiteli klubu. Severští investoři si do klubu přivedli mimojiné svého člověka – bývalého trenéra islandské reprezentace, Gudjona Thodarsona, který sice zpočátku čelil u Stokies velké kritice, nakonec se ale v Potteries stal oblíbencem. Podařilo se mu totiž znovu vytáhnout Stoke ze třetí ligy, kam mezitím opět spadnul. V Championship se Stoke již pod vedením Tonyho Pulise dokázal probojovat mezi lepší celky a pod Pulisovým vedením si Stoke po bezmála třiceti letech znovu vychutnává účast mezi elitní dvacítkou anglického fotbalu.

Zápasová fakta

Abychom se stali svědky posledního vítězství Stoke nad Evertonem, stroj času by nás musel vrátit o rovných 28 let. V prosinci 1982 Potters triumfovali na své půdě, ještě o rok dříve se jim ovšem podařilo vyloupit i Goodison. Ani v éře Premier League nemají Blues s Potters špatnou bilanci. V předminulé sezoně Everton zvítězil v obou zápasech, v loňském ročníku se pak zrodily dvě remízy. Celkově znovu vévodí Toffees s 57 výhrami ku 30 prohrám Potters a 30 remízám.

Modrý i červenobílý dres během svých kariér oblékalo hned několik fotbalistů. Právě ze Stoke do Evertonu za rekordní sumu v roce 1982 zamířil útočník Adrian Heath, jehož stejným směrem o dva roky později následoval záložník Paul Bracewell. Na sklonku své kariéry si potom vyzkoušel krátké působení na Britannia Stadium legendární brankář Neville Southall. Ostatními dvěma gólmany, kteří si zachytali za oba kluby jsou Steve Simonsen a Carlo Nash, jenž do Stoke zamířil v létě. Zbylými hráči, kteří figurují v zápisech obou celků jsou obránce Mick Pejic a křídelníci Peter Beagrie s Mickey Thomasem.

Everton

Měsíc a půl. Téměř přesně tak dlouho již uplynulo od poslední porážky, kdy Blues ostudně podlehli Newcastlu. Od poloviny září tak Everton prochází soutěží bez větších zádrhelů. Zakulatit neproherní sérii na číslo pět proto nebude od věci, stejné cifry v letošní sezoně navíc může dosáhnout ve velké formě hrající Tim Cahill, který nejenže se čtyřmi trefami vévodí klubové tabulce střelců, již jediný gól mu také chybí do hranice padesáti branek v Premier League. O jistojisté jubilanty ale také nouze nebude. Stane se jím Phil Neville, který bude mít po zápase odkopáno již 600 utkání v kariéře, a také Leighton Baines, jenž v nejvyšší soutěži za Everton nastoupí posté.

Stoke City

Středeční prohra v prodloužení Ligového poháru na Upton Parku je třetí porážkou Potters v řadě. Za nepříznivou formou celku ze Staffordshire vězí několik faktorů, nicméně stěžovat si ve Stoke tak trochu mohou i na nepřízeň fotbalového štěstí. Již sedmkrát letos totiž Potters rozezvonili brankovou konstrukci, zaručeně nejčastěji ze všech týmů.

Vzájemná bilance

• Celkově:                  57-30-30
• Na Goodison Parku:  37-12-7
• V Premier League:     2-2-0

Absence

Do sestavy se pravděpodobně po jednozápasové pauze zaviněné problémy s kolenní šlachou vrátí Mikel Arteta. Navrátilcem však bude jediným. Mimo hru zůstává Victor Anichebe, Marouane Fellaini, Leon Osman a Jack Rodwell, ačkoliv posledně jmenovaný již trénuje a jeho návrat je otázkou nejbližších zápasů.

Tony Pulis možná bude nucen poskládat tým bez třech opor. S virem bojuje Kenwyne Jones, Matt Etherington i Jermaine Pennat. Jejich start, případně pozdější účast v utkání, ovšem rozhodně vyloučena není. Další otazníky pak visí nad Danny Collinsem a Ricardo Fullerem. Zcela jistě nenastoupí Sidibe, jenž léčí dlouhodobé zranění achillovky.

Everton: Howard, Mucha, Neville, Hibbert, Jagielka, Distin, Duffy, Heitinga, Baines, Coleman, Arteta, Pienaar, Gueye, Bilyaletdinov, Cahill, Beckford, Yakubu, Saha, Baxter

Stoke City: Sorensen, Begović, Huth, Faye, Collins, Higginbotham, Wilson, Shawcross, Delap, Wilkinson, Etherington, Pennant, Whelan, Pugh, Walters, Tuncay, Gudjohnsen, Jones

• Kdy: 30.10. 16:00 SEČ
• Kde: Goodison Park
• Rozhodčí: Lee Mason