Blackpool – Everton 2:2

Podle očekávání byl na Bloomfield Road k vidění pohledný a vyrovnaný zápas. Everton si sice vypracoval více šancí, ale k překonání soupeře mu to nestačilo.

Blackpool znovu a opět stvrdil, že umí pěkně nepříjemně kousat. Everton se o tom dnes přesvědčil bohatou měrou. Domácí se totiž hned dvakrát ocitli ve vedení, a nebýt vydatné pomoci rozhodčího, domů by si Blues neodvezli ani bod. A k tomu všemu nás Everton neošidil ani o tradiční bránění výsledku v posledních patnáctiminutovce. Ano, skutečně bránil bod a skutečně proti Blackpoolu…

Do prvního ligového zápasu na Bloomfield Road od roku 1971, vyslal David Moyes nepozměněnou sestavu, která se mu osvědčila v zápase proti Stoke. Ovšem i přes složení silné sestavy vzaly předzápasové prognózy za své již po devíti minutách. K rozehrávce přímého volného kopu se postavil Eardley a šikovnou technickou střelou obstřelil ne zrovna ideálně postavenou zeď a Tim Howard se po jeho ráně natahoval marně.

Jenomže domácím vydržel náskok pouhé čtyři minuty. Po pěkné kombinaci poslal centr do malého vápna Yakubu, kde si naskočil kdo jiný, než Tim Cahill a trochu se štěstím srovnal. Od vyrovnávací trefy převzali Toffees otěže zápasu a několikrát si vypracovali solidní příležitosti. Ve 23. minutě se tak po chytré akci znovu Yakubua a Cahilla dostal Australan k dalšímu zakončení. Jeho střela mířící doprostřed branky ale Mattu Gilksovi starosti nepřidala. O chvíli později se pak do dobré pozice dostal samotný Yakubu, jeho střelu ale zadák Seasiders včas zablokoval.

Většinu akcí Everton tahal přes pravou stranu, kde se skvělým výkonem vyjímal Seamus Coleman, který se vracel na místo činu. Irský rychlík se dokonce mohl blýsknout krásným gólem, když přešel přes dva obránce a z dobrých osmnácti metrů namířil těsně mimo vzdálenější tyče. I přes mohutnou snahu Blues, tak po 45 minutách zůstala u nerozhodného skóre.

O to větší ránou tak byly úvodní minuty druhé půle. Po nepřesnosti Johna Heitingy došlo na skrumáž před Timem Howardem, který jen mohl sledovat, kterak se míč odráží k volnému Davidu Vaughanovi, který jej nadvakrát překonal. K nelibosti domácích fandů se však scénář z prvního poločasu neměnil. Hned o dvě minuty později totiž využil zcela volného křídelního prostoru Coleman a z úhlu propálil Gilkse. Trefu proti svému loňskému dočasnému zaměstnavateli z pochopitelných důvodů příliš neoslavoval.

S bodem se ale Everton spokojit nehodlal, a tak mohli být přítomní Evertonians svědky několika šancí. Bohužel, jak už to letos bývá, zahozených. Postupně v solidních šancích selhal Pienaar i Saha, jenž vystřídal Yakubua. Na hřiště se po delší odmlce podíval i Jermaine Beckford, jenže ten se od zálohy, kterou Blackpool v poslední čtvrtině zápasu absolutně vygumoval, nedočkal žádné výpomoci. Blíže rozhodujícímu gólu, který visel ve vzduchu, se tak ocitli Tangerines.

Blackpool onen vítězný gól vlastně vsítil, když Howarda překonal Marlon Harewood. Jenomže pomezní rozhodčí nepochopitelně odmávl ofsajd a Everton mohl děkovat obrovskému štěstí. Gól měl jednoznačně platit. Blues se už na vážnější protiútok nezmohli, a tak strhující duel svého vítěze nakonec nenašel. Everton z celkového pohledu až na poslední minuty špatně vůbec nezahrál, nicméně je vidno, že hlavní bolístka – proměňování šancí stále zůstává nedořešena. A nepotěší ani skutečnost, že do vítězného konce nedovedl další nerozhodný zápas. Tak jak to velké týmy umí…

Blackpool: Gilks, Eardley, Cathcart, Evatt, Crainey, Vaughan, Southern (61. Phillips), Adam, Taylor-Fletcher (73. Grandin), Campbell, Varney (73. Harewood)

Everton: Howard, Neville, Jagielka, Distin, Baines, Coleman, Arteta, Heitinga (76. Beckford), Pienaar (74. Bilyaletdinov), Cahill, Yakubu (60. Saha)

Hodnocení hráčů: Howard 6, Neville 7, Jagielka 7, Distin 7, Coleman 9, Arteta 5, Heitinga 6, Pienaar 7, Cahill 7, Yakubu 6

Žluté karty: Crainey, Eardley – Jagielka

Držení míče: 46% – 54%

Střely na bránu: 9 – 14

Střely mimo bránu: 3 – 6

Rohové kopy: 3 – 7

Fauly: 14 – 12