Zápas století

Občas se stává, že ať se snažíte sebevíc, gól vám tam prostě nespadne. Věřte, že s neduhem současného týmu, se Everton potýkal i v minulosti, a ještě v rozsáhlejším měřítku.

Fulham – Everton 1-0
Odveta 3. kola FA Cupu, 14. ledna 1926

Dvacátá léta Evertonu nepřinesla v rámci Anglického poháru zrovna opojná léta, tedy v celkovém srovnání, neboť Toffees a FA Cup historicky tvoří úspěšnou dvojici. Krom čtvrtfinále v roce 1921, Everton ve třetí dekádě dvacátého století dále nedošel, a to si ještě musel vytrpět třeba domácí porážku 0-6 od Crystal Palace (dodnes nejhorší klubová prohra v FA Cupu), nebo zostuzení na hřišti Brightonu (5-2).

Porážka na Craven Cottage, o které bude řeč, tak do vzoru neúspěšnosti dokonale zapadá. Nenechte se ovšem zmást výsledkem. V západním Londýně se tehdy odehrál jeden z nejjednostrannějších zápasů v historii Evertonu. Klidně bychom jej mohli zařadit k absolutnímu hernímu přejetí Grimsby Town na Goodisonu v roce 1984 (prohra 0-1), či remíze 1-1 s Panathanaikosem v tehdejším European Cupu, třináct let před zmíněnou šílenou prohrou.

První zápas hraný na Goodison Parku byl historicky vůbec prvním střetnutím proti Cottagers. V zápase, na který si našlo cestu 46000 diváků, se blýskl zejména mladý brankář Fulhamu Ernie Beecham a také budoucí legenda Dixie Dean, který tehdy vstřelil první ze svých celkových 28 gólů v FA Cupu. Odveta se po výsledku 1-1 tedy přesunula na Craven Cottage. Utkání od začátku doprovázelo husté sněžení, a tak se muselo přejít na svoji dobu k unikátnímu opatření – po celých devadesát minut musel personál stadionu neúnavně odklízet sníh z postranních čar. Vítěz utkání pak měl být v dalším kole odměněn domácím kláním proti Liverpoolu, a tak není divu, že motivace byla především na straně Blues.

A projevila se prakticky okamžitě. Vůbec nic nenapovídalo tomu, že v lize Everton doprovází špatná forma. Druholigový Fulham jen bezmocně přihlížel rychlosti, s jakou se hosté tlačili k bráně. Tlak Evertonu byl drtivý, obranná trojice ve složení Bain, Virr a Peacock byla tak vysunutá, že k pokutovému území Cottagers, to měla doslova jen pár kroků. Po dvaceti minutách Beechama překonal Sam Chedgzoy, jenže jeho silná střela zazvonila o tyč. Po odkopnutí Deanovy střely z brankové čáry se Dixie zjevil v další gólovce, když jeho střílený centr mladičký gólman vyrazil konečky prstů na roh. Ještě před přestávkou se pak míči branková konstrukce připletla do cesty podruhé – nešťastníkem byl znovu Dixie.

Než se ovšem odešlo do šaten, nastal šok. Everton si sám pod sebou podřezal větev – David Bain ve vápně promáchnul míč, a když už na balon nestačil dosáhnout ani brankář Harry Hardy, útočník Fulhamu Bert White jej dopravil do prázdné sítě. Šlo o jedinou útočnou akci Fulhamu, která během 180 minut skutečně stála za zmínku.

Stejná písnička hrála i ve druhém poločase. Evertonští obléhali defenzivu Cottagers, ale čím více se snažil, tím větší pech se lepil na jejich kopačky. Štastné rukavice si o přestávce ale nevyměnil Beecham. Jak napsal ve své reportáži Daily Mail, brankář Fulhamu „byl zde, tam a všude.“ Fotbalový pánbíček navíc jeho týmu pomohl i dalšími dvěma momenty, kdy Toffees od gólu oddělila tyč – za hlavu se chytal John O´Donnell i smolař zápasu Dixie Dean, kterému navíc bek Cottagers Dyer o chvíli později vykopl gól z brankové čáry.

Poslední příležitost Blues přišla v závěrečných minutách, kdy ze střední vzdálenosti vypálil Troup, který ovšem jen bezmocně sledoval, jak Beecham neuvěřitelným skokem vyráží dobře umístěnou střelu k tyči. Zanedlouho se ozval závěrečný hvizd. Blues udělali všechno, ale jejich ranec smůly byl vrchovatý až po okraj. Beechama na druhé straně fanoušci Fulhamu po skončení zápasu nosili na ramenou. Ernest Edwards, pisálek o němž byla řeč v minulé kapitole, nešetřil superlativy: „Tohle byl zápas století a žádný takový se neobjeví minimálně po dalších sto let.“

Dodatek

Pokud to může být pro příznivce Evertonu útěchou, v dalším kole Fulham porazil Liverpool 3-1. Naše utkání nicméně pevně etablovalo Fulham jako osudového soupeře Evertonu, tedy v rámci FA Cupu. O 22 let později se oba týmy potkaly v pátém kole na Craven Cottage, přičemž Fulham stále hrával v Division Two. Zrodila se remíza 1-1 a na Goodison Parku v odvetě Cottagers šokovali, když odjížděli s výhrou 1-0, a to ještě neproměnili penaltu. Páté kolo roku 1975 nebylo jiné, přitom prohra 1-2 nemusela být konečným výsledkem, pokud by sudí Clive Thomas uznal Micku Lyonsovi regulérní trefu. Odveta čtvrtého kola v roce 2004 pak předvídatelně též skončila ve prospěch londýnských.

Další konec pohárových nadějí

O dvanáct měsíců později přišlo další zdrcení, tentokrát byl ale jeho původce navýsost nečekaný – hrací míč. Čtvrté kolo FA Cupu proti Hullu došlo až do třetí odvety hrané na Villa Paku. Koncem zápasu byl stavu 2-2, ovšem ještě stačil padnout kuriózní gól. Roh Hullu byl odehrán k Georgi Martinovi (jehož působivé výkony mu zanedlouho vysloužily transfer na Goodison Park), a ten z voleje napálil balon. Po nabrání směru k brance však míč prasknul a doplachtil do sítě. Rozhodčí kontroverzně gól uznal, ačkoliv v pravidlech stálo, že pokud míč praskne, tak není ve hře a hra musí být přerušena. I přes protesty ale gól platil a Toffees z poháru vypadli za nebývalých okolností.

24 rohů a přece prohra

Rekorní počet rohových kopů v zápase Evertonu je 27. Tolik jich Blues nashromáždil při výhře 6-2 nad islandským Keflavíkem v Evropském poháru roku 1970. V únoru 1954 se Toffees, tehdy hrající Division Two, s FA Cupem rozloučili na Hillsborough. Everton Wednesday jednoznačně přehrál, jenže za stavu 1-1 si nechal v posledních deseti minutách vstřelit dva góly. List The Evening Express tehdy nově publikoval tzv. „Football Accountant“ – statistickou analýzu daného utkání. Data zápasu proti Owls mluví následovně:

Everton – Sheffield Wednesday

Blues měli většinu územní převahy a kopali 24 rohů. I počet kopů od brány napovídá, kolik procent hry se odehrálo v soupeřově vápně – a stejně Everton prohrál. Deja-vu pak Toffees zažili v listopadu 1995 během ligového zápasu proti Wednesday. Modří kopali 25 rohů, ale duel skončil za stavu 2-2.