Preview: Everton – Sunderland

Pohárová euforie odeznívá a přichází návrat do nepříjemné ligové reality. Po třech týdnech se fotbalové dění vrací na Goodison, kam v sobotu zavítá Sunderland.

Když se sunderlandským vybaví Goodison Park, ale vlastně celkově vůbec Everton, úšklebky budou značit, že Toffees nejspíš nepatří k jejich oblíbeným soupeřům. Z jejich pohledu venkovní utkání, pro ně zpravidla končívají prohrou. Pokud budou mačky v černé sérii pokračovat, nikdo z domácích se zlobit nebude, byť aktuální postavení obou celků tak lehce splnitelný úkol, jako v předchozích letech, neslibuje.

Letošní sezona je opravdu zamotaná, nepředvídatelná a v neposlední řadě ani neprobíhá podle našich představ. Jedno jí ale upřít nelze – dostatek napínavých a adrenalinových soubojů, i při letošních problémech, Everton svým věrným fandům rozdává bohatou měrou.

Nebyl to ani tak případ minulého ligového zápasu. Tam bylo prakticky rozhodnuto již po deseti minutách, kdy se Bolton ujal vedení a proti zcela neškodnému Evertonu si svoje vítězství v klidu pohlídal respektive ještě pojistil. Představení zcela odlišných proporcí si však Toffees přichystali pro odvetu čtvrtého kola FA Cupu. Everton s vypětím všech sil dovedl dramatickou pohárovou klasiku až do penaltového rozstřelu, které mu evidentně větší potíže nedělají, a může se těšit na zápas, ve kterém už půjde o účast ve čtvrtfinále.

Zajímavostí, leč letos už nikterak překvapující, je tak fakt, že po nevydařeném zápase následuje rychlé odčinění. Zaběhnutý vzorec se neomylně objevuje již několikátým měsícem – ostatně potvrďte si to sami: domácí remíza s Wiganem – výhra na City of Manchester Stadium. Prohra ve Stoke – výhra nad Tottenhamem. Remíza s West Hamem – nezasloužená remíza s Chelsea. Prohra s Arsenalem – výhra nad Blackpoolem. Rovnice nicméně platí i opačně, a tak kdo ví, co nám Everton v zápase proti Black Cats vůbec naservíruje.

Říkat, že vítězství by se Blues náramně hodilo do krámu, by bylo nošením dříví do lesa, obzvláště se sestupovými příčkami v nebezpečném dohledu a s pouhou jednou výhrou z pěti posledních zápasů. Tim Howard ale tvrdí, že v možnostech Evertonu je podávat výkony, hodné nejlepších týmů. „Potřebujeme body, víme že naše výkony mohou být daleko lepší a přesně to musíme proti Sunderlandu předvést. Máme před sebou několik těžkých zápasů, ale jsou to soupeři o kterých víme, že pokud budeme hrát tak, jak máme, můžeme porazit,“ věří brankář, kterého nepřekvapuje, že Sunderland letos útočí na pohárové příčky. „Není tajemstvím, že se zlepšují. Doma jsou silní a přidali do mužstva kvalitu.“

Na Stadium of Light se vskutku těší ze zdařilé sezony. Zatímco v předchozích letech byla na severovýchodně Anglie jasnou prioritou úspěšně dosažená záchrana, letos Černé kočky pomýšlejí na povážlivě ambicióznější zákoutí ligové tabulky. Sen o evropských pohárech zkrátka v Sunderlandu žije.

Dostává ovšem první nebezpečné trhliny. Black Cats se sice drží na sedmé pozici, ale procházejí prozatím nejhorší výsledkovou krizí sezony. Lednem ještě Sunderland prolétl s velkou formou, když ke třem výhrám přidal jednu remízu a v poháru pak překvapivě doma podlehl třetiligovému Notts County. Druhý měsíc roku je ale pro ovečky Steva Bruce zatím zakletý. Nejprve na Stadium of Light oplácela prosincovou porážku Chelsea, v dalším zápase ztratili Mackems vítězně rozehrané utkání na Britannia Stadium a podobný scénář následoval i v posledním zápase proti Spurs. S bídnou únorovou formou se však Sunderland nepotýká pouze letos. Devět – tolik zápasů v řadě Black Cats v únoru nevyhráli; naposled se jim zadařilo 7. února 2009.

O navrácení průběhu sezony do zajetých kolejí, tak bude Sunderland napříč všem číslům v sobotu usilovat. Řeč statistik ale mluví jasně – Mackems Everton neporazili v dvanácti za sebou jdoucích zápasech, Steve Bruce ale flintu do žita předčasně nehází. „Hrát na Goodisonu je vždycky těžké, ale uděláme maximum. V této sezoně jsme vyhráli na hřištích, kde to od nás nikdo nečekal – na Villa Parku nebo Stamford Bridge. Samozřejmě, že se pokusíme vyhrát.“

Posledně se oba celky potkaly v listopadu. Na Stadium of Light se remizovalo 2-2, ačkoliv v závěru zápasu mohl vítězství na svoji stranu ve stoprocentních gólovkách strhnout Sunderland i Everton. Předchozí návštěva Goodisonu pak dopadla pro Black Cats očekávaně neslavně – v lednu minulého roku Toffees vyhráli 2-0.

Historie soupeře

Kořeny existence klubu sahají do roku 1879, kdy byl založen Sunderland & District Teachers Association Football Club. O rok později se přejmenoval na Sunderland AFC, tak jak jej známe dnes. Nováčci byli do Football League přijati v sezoně 1890/91, a hned rok nato rozvířili prvoligové vody, neboť v prvním roce senzačně vyhráli ligový titul. Blízko k ligové trofeji měli Black Cats i v roce 1894, kdy tým skončil na druhém místě šest bodů za Aston Villou. V pořadí pátý ligový titul si mladý klub vydobyl už v sezoně 1901/92, kdy v lize finišoval tři body před Evertonem.

Zdálo se že snové výkony si Sunderland přenesl i do nového století a zpočátku tomu tak opravdu bylo. Památná je výhra 9-1 nad největším rivalem Black Cats, Newcastlem z roku 1908. Navíc v roce 1913 Sunderland získal další trofej pro vítěze First Division, a to ještě prohrál finále Anglického poháru. Dobře bylo ještě v prvních letech po skončení první světové války. V sezoně 1922/23 se Black Cats umístili druzí, ovšem o pět let později se jen o fous zachránili, a to i přesto, že Dave Halliday nastřílel té sezony 35 branek.

Po několika nicneříkajících letech se nicméně Sunderland dokázal vrátit na výsluní a roku 1936 získal v pořadí již šestý ligový titul. Ani další sezona nebyla bez hmotného úspěchu. Mackems si ve Wembley došli pro Anglický pohár, když porazili Preston 3:1.

Po druhé světové válce se klub dostal do značné finanční tísně. Ta vyvrcholila v roce 1958, kdy se Sunderland poroučel o ligu níže – poprvé za celou klubovou historii. V sezoně 1962/63, se mužstvu naskytla největší šance dostat se zase mezi elitu. Jenže k velké smůle se tak nestalo. O nepostupu Sunderlandu rozhodly pouze výsledky ostatních zápasů. O rok později to severovýchodnímu klubu již vyšlo.

Přišla 70. léta a s nimi i zisk poslední trofeje. Stalo se tak roku 1973, kdy Black Cats překvapivě zdolali v těsném finále Anglického poháru tehdejší anglickou špičku Leeds United 1-0. Tou Sunderland válčil stále ve druhé lize a od roku 1973 vyhrály FA Cup již jen dvě mužstva nehrající v Division One – Southampton a West Ham. Po úspěchu v domácím poháru se klub kvalifikoval i do evropského dění. V poháru UEFA ale vypadl již ve druhém kole.

80. léta nepřinesla kromě jednoho prohraného finále Ligového poháru nic zvláštního. Sunderland nadále pendloval mezi Division One a Division Two a roku 1987 spadl až do třetí ligy. Z bahna neúspěchů se ale Black Cats vyhrabali brzy. V roce 1990 se ze Sunderlandu zásluhou manažera Denise Smithe opět stali prvoligisté a za dva roky dokonce hráli o zisk Anglického poháru. Ten ale bral po výhře 2-0 Liverpool. V roce 1995 se mužstva ujala hráčská ikona Toffees, Peter Reid, který mužstvo zkvalitnil a vedl jej sedm let. Roku 1997 Sunderland opustil svůj letitý domovský stánek Roker Park a přesunul se na moderní Stadium of Light s kapacitou 49 000 diváků.

Od roku 1999 Sunderland zprvu nezažíval úspěchy, naopak se nedokázal trvale usadit mezi prvoligovými celky. V roce 2005, se pak stal smutným držitelem dnes už překonaného rekordu, kdy měli Black Cats na konci sezony Premier League jen 15 bodů, což bylo toho času nejméně v historii.  Ovšem o rok později se Mackems triumfálně vrátili. To už byl manažerem týmu Roy Keane, který dokázal Sunderland bez potíží udržet v první lize. Irskému bouřlivákovi ovšem zlomil vaz pověstný syndrom druhé sezony. Jeho místo začátkem roku 2009 nakonec zaujal další bývalý hráč Manchesteru United, Steve Bruce.

Zápasová fakta

Přestože v novodobé éře doposud Sunderland na Everton recept nenašel, vzájemná bilance je vyvážená. Se 74 výhrami vedou Blues, 66krát uspěli Black Cats a ve 28 případech se body rozdělovaly. Poslední vítězství Sunderlandu se vztahuje k prosinci 2001, kdy na domácí půdě vyhrál 1-0. Na Goodisonu pak naposled uspěl v listopadu 1996, kdy triumfoval 3-1.

Tím nejslavnějším jménem, které má co dočinění s oběma kluby je nejspíš Peter Reid. Jeho úspěchy dosažené v modrém dresu není třeba nijak zmiňovat, přičemž v dobrém se na bývalého středního záložníka vzpomíná i na Wearside. Sunderland vedl jako manažer sedm let, během kterých jej dovedl k postupu do Premier League a dvěma konečným 7. příčkám. Z dalších hráčů, kteří oblékali modrý i pruhovaný dres lze zmínit například Paula Bracewella, Dona Hutchisona, Kevina Kilbanea, Alana Stubbse, Thomase Myhreho, Billyho Binghama nebo Iana Snodina.

Everton

V případě vítězství si Everton připíše již 1200. ligové vítězství na domácí půdě. I potenciální prohra by ale nebyla ošizena o milník – byla by již stou domácí prohrou v Premier League; doposud jí žádný tým nedosáhl, Everton se tedy v dohledné budoucnosti nejspíše stane prvním držitelem tohoto rekordu.

Prosakující obranu stvrzuje skutečnost, že v posledních pěti ligových zápasech Everton obdržel minimálně dvě branky, přičemž od posledního zápasu, ve kterém obrana udržela čisté konto, uběhlo již 12 utkání. Povzbudivě naopak působí bilance Tima Cahilla proti Black Cats. V devíti zápasech jim nastřílel pět gólů, přičemž přesně mířil i v minulých dvou střetnutích. Více branek nastřádal zatím pouze proti Aston Ville (6). Menší radost pak vzbudí to, že Toffees nekopali v lize penaltu od loňského dubna, což je nejdelší období u jakéhokoliv týmu v celé historii Premier League.

Sunderland

Steve Bruce svoje týmy nikdy nedovedl na Goodison Parku k vítězství. V sedmi pokusech se mu to nepovedlo s Birminghamem, Wiganem a samozřejmě ani se Sunderlandem. Zajímavostí je fakt, že Black Cats vedli ve všech třech minulých zápasech, ale utkání pokaždé ztratili. Přispívá to k tomu, že ve vítězně rozehraných zápasech letos ztratili nejvíce bodů z celé soutěže.

Vzájemná bilance

• Celkově:                  74-28-66
• Na Goodison Parku:  55-12-19
• V Premier League:     10-4-5

Absence

Everton možná bude moci počítat s kompletním týmem, ale zároveň nemusí. Jack Rodwell se ze zranění třísel oklepal o několik týdnů dříve, než se předpokládalo a uzdravuje se i Louis Saha, který kvůli problémům s podkolenní šlachou zmeškal poslední dva zápasy, nicméně ani u jednoho není jasné, zda se na hřišti objeví. Před zápasem se pak bude zhodnocovat zdravotní stav Tima Cahilla, Marouane Fellainiho a Victora Anichebeho, nad jejichž účastí rovněž visí otazníky.

Marodka Sunderlandu čítá Campbella, Meylera, Turnera (všichni koleno), dále Cattermolea (záda) a Welbecka (podkolenní šlacha). Nejistý je start Gordona (koleno) a zcela fit není ani Colback (natažený sval).

Everton: Howard, Mucha, Neville, Hibbert, Distin, Jagielka, Heitinga, Duffy, Baines, Fellaini, Arteta, Coleman, Osman, Bilyaletdinov, Rodwell, Cahill, Gueye, Saha, Beckford, Anichebe, Baxter

Sunderland: Gordon, Mignolet, Bardsley, Mensah, Ferdinand, Bramble, Onuoha, Malbranque, Elmohamady, Zenden, Riveros, Henderson, Muntari, Angeleri, Colback, Richardson, Gyan, Sessegnon

• Kdy: 26.2. 16:00 SEČ
• Kde: Goodison Park
• Rozhodčí: Stuart Attwell