5 minut s Leonem Osmanem

Několik otázek, týkajících se vlastní fotbalové kariéry. To je téma rozhovoru s Leonem Osmanem.

Když tvůj otec hrával, sledoval jsi jeho zápasy?
Ano. Hrál do svých třiceti let, pak přestal, aby o víkendech mohl vidět moje zápasy. Hrál v North West Counties League, a za několik týmů ze Sunday League. Býval záložník, jako já, ale už jsem od lidí několikrát slyšel, že byl rychlejší, než já!

Sledoval jsi i bratra, že?
Ano… a ten je taky rychlý! Loni hrál za Kendal Town, a teď je z něj velký Evertonian. Sleduje všechny zápasy.

A jak je na tom fotbalově tvůj syn?
Zrovna s fotbalem začal a zbožňuji se něj při tom dívat. Děcka po hřišti vždycky běhají s neuvěřitelným nadšením. Zatím hraje v sedmičlenném týmu do sedmi let a moc ho to baví. V takovém věku můžete kluky učit samotným základům hry, ale nic moc navíc, protože taktiku by moc neposlouchali! Je to všechno o tom, že hodíte míč do středu hřiště a oni se učí, jak s ním zacházet.

Sleduje tě hrát na Goodisonu?
Na zápasy jezdí už od narození, ale teprve nedávno se do toho pořádně dostal a užívá si to. Není zápasu, který mu ujde a už se mnou dokonce chce jezdit i na venkovní zápasy! Ale tím si tolik jistý nejsem.

Za koho jsi v jeho věku hrál?
Za Elmers Green FC. Bylo mi sedm a hrál jsem za jedenáctileté. Tým vedl Tommy Davies, otec jednoho mého kamaráda a vzpomínám, jak Tommy tomu mému kamarádovi, Scottovi, říkal aby přestal přivádět další kluky, protože už jich měli víc, než dost! Ale Scott pořád přiváděl další kamarády, byla tam opravdu spousta hráčů. Ale na konci mého prvního tréninku mě Tommy požádal, abych přišel za týden znovu. Náš tým byl hodně mladý a většinou nás soupeři drtili absurdními rozdíly! Ale zůstali jsme pohromadě, dohnali jsme starší skupiny a všechno jsme vyhráli.

Tehdy si tě všiml Everton?
Ne, Everton mě zaregistroval, když jsem hrál ze Skelmersdale Boys. Už tehdy měl zájem Oldham Athletic, to mi bylo osm a hrál jsem obránce. Hrál jsem ho celou sezonu a neustále jsem si stěžoval, že to není moje pozice. Táta si tak promluvil s trenérem a nakonec jsem posledních pět minut jednoho zápasu odehrál v útoku. Během těch pěti minut jsem dal dva góly a na další přihrál. Pak přišel skaut z Oldhamu a pozval mě k nim. Byl jsem tam rok, a pak se mě Arthur Stepehens zeptal, jestli nechci do Evertonu. Byl jsem ve stejném týmu do deseti let jako Tony Hibbert.

Trenéři mládeže fotbalu tolik přinášejí, je to tak?
Určitě a myslím, že za to nejsou dost oceňováni. Možná až teď, když jsem rodič a beru vlastního kluka k zápasům juniorského týmu, si uvědomuji, kolik tvrdé práce odvádějí. Ti lidé se vzdávají svého volna, aby mohli vést týmy. Je to skvělé.

Mluvili jsme o sledování zápasů, ale koukáš se na fotbal v televizi?
Ne, jsem typ, který se po skončení tréninku snaží fotbal vypustit z hlavy. Jak říkám ostatním lidem, kteří mi stejnou otázku pokládají, moc lidí by v televizi nechtělo sledovat program o jejich vlastní práci! Na některé zápasy se samozřejmě podívám a rád sleduji dobré týmy. Ale je důležité odpočívat, takže se raději podívám na film, nebo třeba uvařím. V kuchyni se teď motám celkem často a nejsem špatný.

A co zápasy Evertonu?
Ty sleduji! Vždycky se na náš zápas potom podívám bez ohledu na to, jestli jsem hrál, nebo ne. Snažím se zjistit, co jsem mohl udělat lépe, nebo co tým mohl udělat jinak.

Až skončíš z hraním, líbilo by se ti trénování?
Přemýšlím nad tím. Vím, že potřebuji obětovat hodiny k získání licencí, ale už jsem s tím začal a užívám si to. Může to být stresující, když se snažíte malé skupině lidí něco vysvětlovat a vyjádřit svoje připomínky. Ale zvykám si na to.

Jak tě může něco takového znervózňovat, když jsi hrál před zaplněným Wembley?
Je to fotbal. Jdete na hřiště a snažíte se nevnímat okolní publikum. Kdybych se zastavil a pomyslel na 50 tisíc lidí, kteří se na mě zrovna dívají a analyzují můj výkon, pak by to na mě asi dolehlo! Prostě tam jdu s cílem zahrát dobře a pokusit se vyhrát. Nedávno jsem měl jako svědek proslov na kamarádově svatbě a neuvěřitelně jsem panikařil, i když to bylo jen před 50 lidmi.

A co kariéra v médiích?
Je to možnost. Na rozhodnutí je pořád dost času. Rád sleduji Soccer Saturday s Jeffem Stellingem. Vtipkování mezi bývalými hráči je skvělé. Přijdou mi hodně uvolnění, skoro jako čtyři kamarádi, sledující zápas v sobotu odpoledne v hospodě. Vypadá to jako velká zábava.

Jednou si byl v Soccer AM, je to pravda?
Je to tak. I tohle bylo hodně stresující! Zprvu jsem byl nervózní, ale jakmile se pořad rozjel, začalo se mi to líbit a šel bych do toho znovu.