Jednou se vrátím, loučí se Donovan

V Evertonu našel Donovan druhý domov. Teď se ale vrací ke své původní rodině do Los Angeles. Po úspěšném, třebaže pouze měsíc a půl trvajícím hostování, během kterého jen potvrdil, jak ceněným hráčem se pro Toffees stal. I když se na rozdíl od prvního hostování gólově neprosadil, přihrál v sedmi odehraných zápasech na šest gólů a nepřekvapivě patřil k tomu nejklíčovějšímu, co mohl David Moyes na hřiště poslat.

Přestože díky viru přišel o utkání proti Blackpoolu a nekopne si ani v Merseyside derby, původně naplánovaném pro nadcházející víkend, tedy hodnotí svoji šestitýdenní anabázi vřele. Na otázku zda se vrátí i potřetí, se však snaží odpovídat realisticky.

„Snažím se zůstat v perspektivě a důvodem, proč jsem nechtěl přijít loni bylo to, že by to nikomu neprospělo, protože jsem byl strašně unavený. Musím být upřímný, když loni manažer zavolal a ptal se, musel jsem říct, „myslím, že vám nepomůžu,“ protože jsem byl fyzicky na konci sil. A to stejné udělám znovu – vyhodnotím to a jestli to bude klub a manažer chtít a pokud budu cítit, že můžu přispět, pak to s radostí udělám,“ nechává si Donovan otevřená vrátka.

„Od manažera čekám, že by mě chtěl přivést zpět jen pokud by mě potřeboval. Přistoupil bych k tomu stejně, jako jsem k tomu přistoupil dříve. Za prvé by záleželo na tom, jak na tom budu fyzicky, za druhé jestli mě manažer bude chtít a za třetí jestli budu cítit, že můžu týmu pomoct.

Nevrátil bych se kdyby to mělo být jen kvůli zkušenosti a kdybych nemohl týmu nijak přispět. To by nikomu nepomohlo a ke klubu, manažerovi a hráčům chovám příliš respektu, než abych to udělal. Pokud se vrátím, očekávání jsou jasná. Jestli ta očekávání splním a klub mě bude chtít, pak nebudu váhat. Vím, že se jednou vrátím. Jen nevím, jestli jako hráč – doufám, že ano.“

Zpočátku se přitom Donovan sám sebe ptal, zda svým návratem neudělal chybu. Důvodem byly špatné výkony týmu proti Boltonu a ve třetím kole FA Cupu proti Tamworthu. „Snažím se nemít očekávání a naděje, ale po prvním zápase proti Boltonu jsem možná měl pochybnosti, že to nebude tak vydařené hostování, jako poprvé. Ale ta energie se do týmu potom vrátila, a to jsem si na tom užil nejvíc, obzvláště v posledních pár týdnech.

Před dvěma roky jsem tu strávil skvělých několik měsíců a ten pocit jsem chtěl napodobit a myslím, že se to podařilo. Nemůžete očekávat, že Manchester City, United a Chelsea budete porážet každý rok, ale momentálně tak hrajeme, a díky tomu je Everton tolik speciální klub. Fanoušci vidí tu energii, která se do týmu vrátila, a je to skvělý pocit.“

Donovanovy vynikající výkony tak znovu do centra dění přinášejí otázku trvalého přestupu, o kterém se v souvislosti s devětadvacetiletým útočným univerzálem začalo mluvit již před dvěma lety. Rodák z kalifornského Ontaria se však snaží na potenciální přestup nemyslet, přestože se několikrát nechal slyšet, že stát se hráčem Evertonu, by se nebránil.

„Situace je od začátku jasná, Galaxy mě navíc nemuseli pouštět, za což jim dlužím hodně respektu. Lhal bych, kdybych řekl, že se netěším, až si lehnu na pláž, i když mi Everton samozřejmě bude chybět. S ostatními vycházím opravdu dobře, mám skvělý vztah s fanoušky a tak trochu se tu cítím jako doma.

Myslím, že jsem poctivý člověk i hráč. Ve většině klubů po celém světě jsou fanoušci rádi, když ze sebe vydáváte všechno, ale v Evertonu je to všechno, co od vás žádají. Doufám, že pokaždé, když jsem si oblékl dres, tak jsem to splnil. Všechno to pro mě začalo, když jsem poprvé vešel na Goodison Park. Nikdy mě neviděli za Everton hrát, ale díky tomu, jak mě vítali a uznávali jsem to chtěl oplatit tím, že modrému dresu dám všechno.

Mám štěstí, že jsem hrál v týmech, kde mám respekt ostatních. Zapomeňte na fotbal, po stránce lidské je to skvělý pocit. Realita je taková, že lidé pracují každý týden a platí svoje těžce vydělané peníze, aby nás mohli sledovat hrát. Minimum, které by od nás mělo být požadováno, je dát těmto fanouškům něco, co jim udělá radost. V LA a tady v Evertonu to naštěstí lidé umí ocenit a já jim k tomu dál chci dávat důvod.“

Everton momentálně zdobí velice slušná forma a možná nemusí být náhodou, že výsledkově jdou Blues nahoru právě od Američanova návratu. Donovan však nesouhlasí.

„Pokud nejste jistý hráč v Barceloně nebo jistý hráč v Realu Madrid, žádný jiný fotbalista tak velký dopad mít nebude. Myslím ale, že jsem přinesl trochu čerstvé perspektivy. Týmu se v první polovině sezony moc nedařilo. I když jsem sledoval zápasy z domova, tak se zdálo, že týmu chybí energie. Kolem byla atmosféra jako „budeme dominovat, vytvářet si šance a pak soupeře necháme dát gól.“ Skoro jako kdyby na to všichni čekali. Ale přišel Steven Pienaar a přinesl trochu čerstvého vzduchu, stejně jako Gibbo, a to změnilo způsob, jakým tým fungoval.“

Speciální zmínku nakonec Landon věnuje Davidu Moyesovi, který je podle něj pro Everton nenahraditelný. „Myslím, že jeho důležitost je pro klub neuvěřitelná. Když se rozhlédnete po ostatních týmech v lize a podíváte se na mzdy a utracené přestupové částky, je téměř zázrak, že jeho tým finišuje každý rok tak vysoko. Z každého dostane maximum, je fantastický. Nedokážu si představit věci, kterých by tento klub dosáhl kdyby měl rozpočet jako jiné kluby.

Stačí se jen podívat přes ulici. Pokud by mohl utratit 35 milionů za jednoho hráče, kde by jeho tým asi tak mohl skončit. Jeho práce je opravdu působivá. Doufám, že díky tomu, že mi manažer i ostatní v tak krátkém čase přinesli tolik radosti, tak jsem přinesl to stejné i jim. Tohle je klub s velkou historií a jsem poctěn, že jsem mohl být jeho součástí,“ rozloučil se Donovan. Snad jen dočasně.