Stevene, bav se fotbalem!

Naismith přicházel v loňské létě z Rangers s velkým očekáváním, ve Skotsku patřil k tomu nejlepšímu a vzhledem k odchodu Tima Cahilla se od něj očekávalo jeho nahrazení. Bohužel, někdy až přehnaná, očekávání nenaplnil. Možná, i protože nastupoval na pravém kraji zálohy, což není jeho nejoblíbenější post. Hlavní důvodem byla ale velmi alibistický hra, místo aby se snažil vzít odpovědnost sám na sebe, často raději volil přihrávku na nejbližšího spoluhráče a opačným směrem od soupeřovy brány. Přesto na sebe od soboty 27 starý záložník upozornil též v pozitivním smyslu. Výběr místa ve vápně by mu mohl závidět kdejaký útočník a nesmí se samozřejmě opomenout snaha a vzorné nasazení. To ostatně ukázal i proti Chelsea, když rozhodl o výhře 1:0. A vidět byl také kromě gólu, přestože, světe, div se, nastoupil jako pravý záložník.

Požadavky k Naismithovi vyjádřil Roberto Martínez veřejně: „Podle mého Steven prožíval od přestupu do klubu těžké časy, nemyslím, že by byl sám sebou. Pozoroval jsem ho při angažmá v Kilmarnocku a Rangers, chyběla mi u něj arogance ve finální třetině hřiště, rovněž jsem postrádal víru a touhu.

Vzhledem k práci, kterou odvádí pro mužstvo, si může dovolit občas ztratit míč a být sám sebou. To po Stevenovi požaduji. Chci, aby zapomenul na minulost, chci, abych zapomněl na Everton, ať si představí, že hraje fotbal v parku, baví se ním a ukáže své přednosti, protože pokud tak učiní, je velmi efektivní fotbalista.

Dnes na jeho narozeniny si dal vstřelením rozhodující branky nejlepší možný dárek.“