Moneytalks

20/09/2020 18 Od Karamela

Shrnutí tohoto tématu je krátké: od roku 2016 investoval Everton do příchodu nových mužských posil 557 000 000 euro. Zařadil se tak po bok finančních turboklubů PL jako je Chelsea, MUFC nebo MCFC? Co my, fanoušci na to?

Na úvod bych rád předeslal, že nemám žádné ekonomické vzdělání a fundovanou analýzu finančních toků zde tedy nenajdete. Berte, prosím, tento krátký článek jako odrazový můstek k další diskuzi, která jistě přinese i ekonomicky vysoce odborné příspěvky. Podle mého názoru na tom ale nezáleží. Zajímá mě zde jediné: je v relacích fair play snažit se koupit si úspěch (nechme teď stranou, že dva podařené zápasy úspěch nedělají, protože Everton)?

Z historie

Téma peněz a spor o míru jejich používání provází anglický fotbal doslova od samého začátku jeho historie. Zabývat se penězi bylo považováno za gentlemana nedůstojné. Odměna hráčům za zápas se začala diskrétně objevovat v jejich botech odložených po dobu zápasu v šatně nebo jim byla neméně diskrétně předána z ruky do ruky v zákoutí vedle fotbalového hřiště. Roztržka záhy vedla k striktnímu oddělení amatérského a (polo) profesionálního fotbalu. Vznikla i plně amatérská anglická fotbalové reprezentace. Toto dělení zatrhlo až rozhodnutí FA v roce 1974. FA zakázala označovat hráče za „profesionály“ nebo „amatéry“ a přikázala je označovat prostě jako „players.“ Peníze tedy do anglického fotbalu patří. Jenže nejsou peníze, jako peníze.

May be strange, but rich

Zdrženlivost k moci peněz a nedůvěra k jejich nadměrnému používání při nákupu jsou mezi fanoušky PL zakořeněné i dnes. Byly ještě umocněné masivním vstupem petrodolarů do PL. Výhrady k tomuto postupu jsou:

  • Klub zásobovaný nevysychajícím tokem peněz bez ohledu na herní a hospodářské výsledky má v porovnání s ostatními finančně nedopujícími kluby značnou výhodu při koupi hráčů dle svého gusta.  Ekonomickou stránku tohoto problému se snaží řešit Financial Fair Play, i když jen sotva stíhá držet krok s realitou.
  • Majitelem klubu, jeho mecenášem, nebo zkrátka dodavatelem peněz je, pokud ne rovnou zločinec, tak aspoň šíbr různé provenience. Není příjemné podporovat klub financovaný gaunerem.  Konkrétně například aktivity Moshiriho společníka Usmanova se do tradiční „Everton’s dignity“ vtěsnají jen obtížně.

Rich, but blue

Když v r. 2016 Everton získal svého miliardáře, tak si po éře škudlení nejeden Evertonian oddechl. Asi jen málokdo si byl ochoten připustit, že jsme opustili spolek „lidových klubů“ a přesunuli jsme se do společnosti bohatců. Já jsem se utěšoval tím, že Moshiri je obchodník, takže se na Everton dívá ne jako na hračku, ale jako na byznys projekt, který mu po počáteční investici vynese peníze. Což je něco, s čím bych nakonec asi problém neměl. Bohužel nepoměr mezi investicí ve výši přes půl miliardy euro a návratem 300 miliónů euro za transfer nepotřebných hráčů plus propad EFC do červených čísel říká něco jiného. Jako laikovi se mi zdá, že takto úspěšný byznys model nevypadá. Navíc s Usmanovem v pozadí.

Za této situace považuji angažování nových (a asi i prvních skutečných) hvězd za definitivní potvrzení toho, že ani Everton neodolal možnosti použít finanční kyj hodný Ilji Muromce a úspěch (pokud se vůbec dostaví) si prostě vydupe za každou cenu. Nelze se divit že začínáme být považováni za šašky.

Račte do diskuze níže uvést, co si o tom myslíte.