Everton – Leicester City 0:2

Toffees nepotěšili fanoušky na Goodison Parku, ani nás, kteří jsme sledovali zápas v pražském Dutch Pubu. Po prohře nás Lišky přeskočili v tabulce a předvedený výkon nepřinesl žádnou útěchu. Ale byla sranda.

Jak bylo vyhlášeno na tomto webu, na sobotní večer jsme měli zamluvený stůl v jednom pražském hostinci. Konalo se totiž přátelské setkání našeho fanklubu. Vzhledem k místu konání nesla skupina pracovní název Pražská sekce.

Já jsem se těšil moc ,a tak jsem do hlavního města dorazil o 2 hodiny dříve. Takže jsem se toulal ulicemi a jako venkovan využil možnosti povozit se v metru. A tam mi bylo spatřit děsivé proroctví. Pod eskalátorem ve stanici Národní třída totiž byla vydána na pospas proudícím davům krabička známých karamelových bonbónů. Několik z nich vypadlo a bylo nemilosrdně rozdupáno místními liškami a taky lidmi. Ó, kdybych mě tak napadlo je zachránit, zápas snad mohl dopadnout jinak.

Na baru se rozjíždělo karaoke, ale naštěstí všichni odolali pokušení, a tak jsem se postupně scházeli v dobré náladě. Z pražské sekce dorazilo ze všech koutů města nepočítaně členů, posuďte sami: Karamela, Spiďour, Javor a pro nás nováček Tomáš. K tomu z českého venkova dorazil Riči a já. To ale nebylo všechno, protože dorazil Duchabum, který musel absolvovat šestihodinovou cestu a posunul tím prestiž celé akce na vyšší level. If you call yourself an Evertonian…

Úvodní debaty se stočily k úvodní XI. Ta je poslední dobou skoro neměnná, přesto se našly dva sporné body. Patterson ještě nebyl dostatečně opraven, aby začal namísto kapitána Colemana a naopak rozstřelující se McNeil nahradil tápajícího Gordona. Všechny nás to tak pohltilo, ještě navíc přinesli jídlo, že jsme téměř zapomněli na krmi pro intelekt. Museli jsme požádat o přepnutí na správný kanál, trochu jsme tak prošvihli začátek utkání. Přišli jsme tak o vzpomínku na všechny, kteří položili život ve válkách, vzpomínku symbolizovanou květy vlčího máku. Je totiž listopad, doma to bylo před mistrovstvím světa naposledy.

První poločas

Lišky se pokusily využít naší nepozornosti a hned ve 20. sekundě utkání Maddison hledal z první ve vápně Daku, naštěstí nepřesně. Ve 4. minutě už naším zrakům neušla střela Daky, poté, co se volně pohyboval mezi obrannou linií, kde si ho našel pas od Dewsburyho-Halla. Naše úpění nadvakrát tišil Pickford. Pak ale málem došlo k erupci radosti. Gana si počíhal na Soumarého a vypíchl mu pas od zadáků tak šikovně, že se ho zmocnil DCL. Ten ho posunul za obranu na Iwobiho, jeho křížná střela ale minula branku tak o dva půllitry. Vzápětí to Gana přehnal s tvrdostí, když sestřelil Tielemanse, naštěstí rozhodčí zapomněl karty na nočním stolku.

Castagne trefil Maddisona ve vápně, ale ten nestihl odraz nasměrovat mezi tyče. Everton pokračoval ve snaze v rozehrávce co nejvíce využít Pickforda, přesto Iwobi málem vysunul Calverta-Lewina, ten ale nezpracoval. Na druhé straně před Dakou zasahoval bláznivým vyběhnutím strážce branky Albionu. Musím zmínit, že zápas jsme sledovali bez zvuku, takže nám uniklo, že fanoušci Lišek pískali na Demaraie Graye. Z pravého křídla se zastřeloval, ale možná mířil na neznámé cíle na tribunách. Hlavu v dlaních přinesla další šance Maddisona, který se bez obtíží zjevoval v nebezpečných pozicích až příliš často.

Tempo hry se po čtvrthodině poněkud uklidnilo, Gana si vyžádal ošetření, Mykolenko zavrávoral na lajně. Iwobi vybojoval rohový kop, z něhož Tarkowski prověřil Warda. Okolo 25. minuty přišla obvyklá temná minutka Gany. Během chvilku zbrkle rozehrál, prapodivně se vrhl pod nohy Soumarého, do třetice sejmul Maddisona před vápnem. Centr z přímého kopu Pickford volejbalovým způsobem odvrátil, ale hosté pokračovali v tlaku. Tarkowski zablokoval střelu KDH, Mykolenko hlavou odvrátil centr, jen aby se Maddison proháčkoval na hranu vápna, odkud ale naštěstí neprocedil střelu na branku. Z jeho další spolupráce s Tielemansem si připsal Tarkowski další blok, ale více než z té rány se mu hlava zatočila z liknavého řešení Pickforda, který nechal svíci padající dolů spadnout před dotírajícího Daku. Dopadlo to nakonec dobře, ale míč se vracel před branku domácích téměř neustále. Z nastalého chaosu proskotačil DCL až do vápna soupeře, ale zakončit nedokázal, stejně jako McNeil zacentrovat.

Po krátkém zklidnění Tarkowski založil soupeřovo přečíslení, ale Maddison opět neohrozil branku. Z následného rohu se ale vynořil nepříjemný vzorec. Odražený míč si přivlastnil Tielemans, prozatím ale nepropálil houšť těl a druhým pokusem přetáhl centr. Na druhé straně Everton nedokázal přechytračit val obránců, jediné šance tak přicházely z rohů. Ty nemáme letos nebezpečné. Svůj olej do ohně přiléval Daka, když nejprve přesprintoval Coadyho s Tarkowskim a vyprášil Pickfordovy rukavice, za chvilku zakolísal ve vápně v souboji s Colemanem, ale uznání od sudího nezískal. Ten  krátce před přestávkou řešil s policií přítomnost pyrotechniky v hledišti.

Než ale stihl půli ukončit, Tielemans si před vápnem zpracoval odražený míč na stehně a ukázkovým obloučkem ho poslal do víka – 0:1. Úder o to bolestivější, že nám ho z vedlejšího stolu signalizoval o pár momentů dříve další host. Na pořadatelskou službu si pak zahrála obsluha a pod záminkou jakési zničené lžíce tohoto hosta z podniku vyhodili. Ještě to mohl nějak urovnat Onana, ale evertonská osmička na rozdíl od té leicesterské nejprve zahnala ve slibném momentu Mykolenka, nato pak odražený míč zpracoval možná i s pomocí rukou tak nešikovně, že z šance nebylo nic.

Druhý poločas

Gana se po všech těch ranách necítil zcela fit, takže z šatny vyběhl na hřiště James Garner. Po chvíli byl u toho, když se vydařil presink, Gray pelášil dopředu, uvolnil Iwobiho, ten vybídl DCL k asi největší šanci, bohužel ale ostrostřelec nedokázal hokejkou puk zvednout nad vybíhajícího brankáře. Po chvilce si dvojice Iwobi-DCL znovu pokusila najít skulinu v obraně, ale nápor vyšuměl rychle do ztracena. Aby bylo ještě veseleji, Onana dostal naloženo od Amarteyho.

Další slibný brejk pokazil Garner, když přenechal míč imaginárnímu spoluhráči, na druhé straně musel hasit Iwobi. Další šanci ukázat se potielemanovsku zahodil Onana. Pickforda na výletě z branky zachránil před Dakou Mykolenko. Záhy musela vypomoct tyčka, když pálil Maddison. To už nevydržel stehenní sval Calverta-Lewina a poslal nás všechny do spirály zoufalství. V 61. minutě tak musel na hřiště Neal Maupay. Odkulhal i Onana, zastoupit ho měl Doucouré.

Toffees ještě nesložili zbraně, ale McNeil neprocpal míč na Maupaye tak, aby mohl Francouz zaskočit Warda. Stejně pochodil i Doucouré, jeho pas byl příliš zbrklý. Ward trochu zazmatkoval, ale Leicester pak dlouho kombinoval a nepustil tak na hřiště čtveřici Gordon/Patterson/Ndidi/Vardy.

Ani Patterson si s Maupayem nerozuměl, Gordon si nerozuměl s Pattersonem, Leicester tak snadno kontroloval hru a párkrát i zahrozil. Doucourému neprospěla dlouhá pauza, postupně se množily nepřesnosti od všech. Byla to ale chybka malijsko-francouzského středopolaře, která v 86. minutě rozjela rychlou akci Lišek, na jejímž konci pohřbil Harvey Barnes veškeré naděje na bod – 0:2. Asistoval opět Maddison. Evertonians začali vyprazdňovat stadion a přenechali iniciativu slavícím fanouškům hostí. Pickford ještě musel čarovat proti Barnesovi, ale skóre už se nezměnilo.

Shrnutí

Frank Lampard ocenil Lišky za jejich kvalitu v zakončení. Everton v jeho očích bojoval, nedovolil soupeři mnoho šancí, ale své 2 velké bohužel nedokázal proměnit. Opět se připomněla realita, a tou je, že letos budeme podle všeho v boji o záchranu. Realita je, že Leicester se probudil a dere se přes nás nahoru, zastavit jsme je nedokázali. Všichni zranění odstoupivší se podrobí vyšetření, všichni doufáme, že nepůjde o nic vážného.

Nejlepší hráč se po takové prohře těžko vybírá. Iwobi měl dobré přihrávky, kazil asi míň než ostatní, ale bylo to málo. Snad mi tedy prominete, když hráčem zápasu vyberu Jamese Maddisona. Připsal si 2 asistence a vůbec si tak nějak dělal, co chtěl. Ještě štěstí, že není více efektivní.

Co říci závěrem? Zápas se nepovedl, ale na to jsme poslední dobou při setkáních už trochu zvyklí. Výsledek nám radost neudělal, ale radost ze setkání zůstala. Obsluha nebyla dost rychlá, abych se stihl pomocí jejích lektvarů přes prohru snadněji přenést. Ale jak říká Frank, zůstal jsem v realitě a bylo fajn, že tam se mnou byli skvělí parťáci. Užili jsme si rozbor slabin našeho týmu, protože neumím používat přímou řeč, dovolil jsem si vám poskytnout nahoře alespoň její vizualizaci. Hráči, kdyby to nebylo zjevné, jsou znázornění kousky dřeva neznámého původu. Můžete jen litovat, že jste tam nebyli a nemohli tu těžkost prohry překousnout s námi.

Držení míče: 48% – 52%  Rohy: 8 – 3  Fauly: 9 – 5

Střely: 12 – 22  Střely na branku: 2 – 8  Branky: 45‘ Tielemans, 86‘ Barnes

Everton: Pickford – Coleman (71‘ Patterson), Coady, Tarkowski, Mykolenko – Gana (45‘ Garner), Onana (61‘ Doucouré), Iwobi – Gray, McNeil (71‘ Gordon), Calvert-Lewin (61‘ Maupay).

Leicester: Ward – Castagne, Faes, Amartey, Justin – Soumaré (70‘ Ndidi) – Maddison, Tielemans (90‘ Mendy), Dewsbury-Hall (78‘ Albrighton), Barnes – Daka (70‘ Vardy)

Rozhodčí: David Coote  Diváků: 39.206