Everton – Arsenal 0:1

Sean Dyche vsadil opět na vyztuženou obranu, ale jeho expeliarmus nebyl dosti ladný. Artetova skvadra jedním accio přemístila snadno 3 body do své kapsy.

Rudovousý únikář vyhodnotil, pravděpodobně správně, že v otevřeném boji nemají Toffees proti Gunners šanci. Veškerou energii tak vyhradil na bránění. Zakopání se na vlastní půli sice drželo hosty dlouho na dostřelu od Pickfordovy svatyně, ale současně to znemožňovalo jakýkoli vlastní výpad.

Složení receptu na neprůstřelnost si vyžádalo 2 změny v ingrediencích. Příliš divokého Skota Pattersona nahradil flegmatický ukrajinský bek Mykolenko, který si s Youngem prohodil místo. Na své levé straně měl čelit největší hrozbě – Sakovi. Garner pak přepustil své místo na kraji zálohy uzdravenému McNeilovi, jehož hlavní úlohou bylo sekundovat při bránění křídelního prostoru.

Kdysi býval miláčkem tribun v Goodison Parku, je to však již dlouho, kdy Mikela Artetu přemohla touha patřit mezi velké kouzelníky. Dycheovy záměry ale byly zjevné dopředu i nižším kádrům. Poučení z loňského lapsu bylo nepouštět hosty k standardkám blízko vlastního záhonku. Everton tomu šel naproti. Po odchodu Demaraie Graye aktuálně chybí rychlé koště, které by mohlo rozjet nečekaný brejk do otevřené obrany. Tři body tak odvisely od momentu, kdy pozornost obránců poleví.

První poločas

Od úvodu se bez rozpaků jelo podle předepsaného scénáře. Everton v bloku ponechal Arsenalu 2/3 hřiště i s míčem. Dlouho se tak moc nedělo. McNeilovo zbytečné kouzlení ve středu zažehnal Branthwaite. Rohové kopy Gunners přicházely jeden za druhým. Nketiah vletěl do Pickforda. Rozhodčí Hooper tomu nechal volný průběh. Po čtvrthodině přišel dlouhý pas za obranu, která se nenechala zmást nečinností rozhodčích, naopak bohorovně přihlížela, jak Martinelli propálil anglickou jedničku. Naštěstí po ne zrovna krátkém přezkumu u videa byl gól zneplatněn. Sám střelec se s tím nedokázal vyrovnat a raději se nechal vystřídat Trossardem už ve 24. minutě.

Everton se spíše nahodile začal zajímat i o oblast za půlící čárou. První vlaštovkou byl Beto, ale osamocen uvízl v houštinách neprobádaného území. Statečně se až do soupeřova vápna probil Doucouré, ale tam zkusil něco, co by možná prošlo jeho tátovi, ale dnes jsme v poznání chování rozhodčích dál. Gabrielovo koleno sice čnělo do prostoru, ale načasování bylo ukvapené a provedení pádu odbyté. Ke střele se ještě dostal Gueye, Raya musel zasahovat, ale pravděpodobně by to chytil i Ramsdale z lavičky, jak napovídaly záběry kameramana.

Do konce půle se toho až tolik nestalo. McNeil se dostal k odraženému míči po dalším průniku, ale trefil jen obránce. Beto ťukl ramenem Vieiru. Myko si došlápl na Saku. Rice sejmul ostře Ganu. Nikdo z nich si ale pozornost Hoopera nevysloužil. White poprvé vystřelil na Pickforda. Branthwaite si zasekávačkou položil Ødegaarda. Young si v nastavení vysloužil žlutou kartu „do šatny“.

Druhý poločas

Zaskočit ukolébaného soupeře Arsenalu nevyšlo. Ale jen tak tak. Vieira měl na svědomí čistý průstřel malým vápnem, načež se k dobré ráně dostal kapitán Ødegaard, Pickford kryl a telepaticky odclonil i Vieirův záměr s odraženým míčem.

Everton se probral, Beto si vykoledoval žlutou pro Gabriela Magalhãese. K zahrávání standardních nákopů se dostal Young, ale musíme doufat, že tak bylo pouze na základě metání losem a další zápas to padne na někoho jiného. Hra se zatím uklidnila, výstřelky Zinčenka nebo Nketiaha se podařilo obraně zablokovat, to by nám celkem šlo. Na výměnu útočníků u hostí kontroval Dyche stejnou rošádou, frustrovaný Beto si šel sednout namísto zamaskovaného DCL. Ten byl u chaotického přehazování míče, na jejímž konci byl střelecký pokus Danjumy nad bránu.

Série záludně a na krátko zahrávaných rohů si vyžádala své. Vieira otálel s míčem před vápnem, což odvedlo pozornost, Saka vrátil pod sebe, kde Leandro Trossard ukázal, jak je jednoduché vstřelit branku pro všechny správné hochy z brightonské školy čar a kouzel – 0:1.

Pickford vzal kreativitu do svých rukou a na hraně vápna našel Mykolenka, ale ten už neměl dost sil na ohrožení branky. Z vydřeného prvního roh pro Everton se nepodařilo ale nic vytěžit. Arsenal se rozhodl oportunisticky pro hájení těsného vedení a po vzoru Big Sama vyčkával Sean Dyche dlouho, předlouho, než se odhodlal více riskovat. Nejprve Garner nahradil Doucourého, ale to samo nemohlo vyvolat převrat. Takže až 3 minuty před koncem byla nasazena mladá krev Patterson s Chermitim k okysličení uvadající hry. Skotské kuře vybídlo DCL, ale jeho oblouček na Chermitiho byl z kategorie novopečený tatínek ukládá miminko do postýlky(takže věc, se kterou má DCL aktuálně denní praxi – pozn. red.). Portugalské kuře pak statečně presovalo a Gabriel z toho počinu byl celý nesvůj, toho by se od domácích nenadál. Závěrečný únik pak hrdinsky zablokoval Mykolenko, ale to již drony začaly registrovat první uprchlíky z Goodisonu, otrávené pasivitou a bezradností Toffees.

Zápas byl dalším z řady z pokusů udržet bezbrankový stav co nejdéle, a pak možná udeří blesk. Z tohoto pohledu lze pochválit zejména Jarrada Branthwaitea, který zaujal i pana Bosáka a svůj prostor střežil téměř bezchybně. Jen tak dál, chlapče, brzy budeme potřebovat zase někoho zpeněžit. Muž zápasu za mne. Svůj part odehrál dobře i Mykolenko, podobně jako ve Vratislavi držel Saku na uzdě. Ale střed pole, který minimálně podporuje útok, je problém, kterým by se měl Dyche urychleně zabývat, je-li mu život manažera milý.

foto zdroj:footballtoday.com

Branka: 69‘ Trossard  Žluté karty: 45+2‘ Young – 48‘ Gabriel Magalhães

xG: 0,27–1,09  Držení míče: 26% – 74%  Střely/na branku: 8–13 / 1–4  Rohové kopy: 1–11

Everton: Pickford – Young (87′ Patterson), Tarkowski, Branthwaite, Mykolenko – Danjuma, Gana, Onana, McNeil (87′ Chermiti) – Doucouré (80′ Garner) – Beto (66′ Calver-Lewin).

Arsenal: Raya – White, Saliba, G.Magalhaes, Zinchenko (80′ Tomiyasu) – Rice, Vieira (80′ Havertz) – G.Martinelli (24‘ Trossard), Odegaard, Saka – Nketiah (66′ G.Jesus)

Diváků: 39 217  Rozhodčí: Simon Hooper