Crystal Palace – Everton 2:3
Leze Eze po železe, nedá pokoj, až tam vleze Gueye. Klíčem k vítězství byla zarputilost a potence (ne)tradičních střelců.
Leze Eze po železe, nedá pokoj, až tam vleze Gueye. Klíčem k vítězství byla zarputilost a potence (ne)tradičních střelců.
London Calling. Konkrétne ten južný, a nie je dôvod, prečo by to Karamelky nemalo lákať. Síce tam naposledy vyhrali pred tromi rokmi, ale momentálne majú slinu.
Ano, slovy „Sedm : nula“. Debakl na Leigh Sports Village nás (po kolikáté už?) vrátil opět na zem. Trápící se Everton nepředstavoval pro Manchester United vůbec žádnou překážku v cestě za vítězstvím.
Do Londýna na Brisbane Road se tuto sezónu už nejezdí pro jisté body. O čemž jsme se dnes přesvědčili i my.
Keď vediete od siedmej minúty o jeden gól, a potom zvyšných 89 len beháte za loptou, možno to neubránite. A to je presne to, čo sa stalo včera v Goodison Parku. Škoda.
Everton se zjevně zvedá. Mohlo by to pokračovat i doma proti sedmému týmu tabulky.
Toffees nadále žijí snem o Wembley. V osmifinále Ligového poháru si až velmi snadno poradili se znuděnými Clarets a v dalším kole doma přivítají Fulham.
Namoutě tomu tak. Zatímco v lize navzdoru zlepšené formě stále koukáme dolů, tak v Ligovém poháru po čtvrtfinále toužíme. A je celkem reálné toužení.
Sme zachránení! Aspoň to si myslia už niektorí novinári podľa toho, ako momentálne hrá EFC. Hej, dobre sa to počúva. Ale od reality budúcnosti to má ešte ďaleko.